To však většinu Jihomoravanů akorát rozčílí. V kraji je zaměstnáno téměř tři sta třicet osm tisíc mužů a žen. A na průměrnou mzdu jich dosáhne jen menšina.

„Průměr u tak nerovnoměrných dat, jako je mzda, není příliš výstižný,“ vysvětluje ekonom Lukáš Buřík z Finance.cz. „Průměrnou měsíční mzdu totiž statistici počítají tak, že sečtou hrubé mzdy všech lidí v kraji a vydělí je počtem zaměstnanců,“ doplnila pracovnice jihomoravské pobočky statistického úřadu Iveta Konečná. Krajská statistika je zároveň nejpodrobnějším údajem o průměrných výdělcích.

Průměr má ale jednu nevýhodu. Jsou sem zahrnuti jak zaměstnanci v nejnižších platových třídách, tak vysocí manažeři. Vysoké platy manažerů a ředitelů firem, které se na jižní Moravě pohybují kolem osmdesáti tisíc korun, pak průměr výrazně zkreslují. „Naopak profese, kde po zájemci není požadováná žádná kvalifikace, mzdy nepřesahují minimální mzdu. A ta je osm tisíc korun,“ řekla Ivana Ondráková z odboru trhu práce Úřadu práce Brno-město. Jihomoravané zaměstnaní v této kategorii naopak průměrnou mzdu vracejí blíže do reality.

„Daleko vyšší vypovídací schopnost má medián. Je to totiž údaj, který se nachází přímo uprostřed vzestupně uspořádané řady. To znamená, že polovina lidí bere méně a druhá polovina více,“ popsal Buřík. Proto je obvykle mnohem nižší než průměr. Pro Jihomoravský kraj je to něco málo přes dvacet tisíc korun.

Velkou šanci dosáhnout průměru mají v kraji ty profese, jejichž poptávka převyšuje nabídku. „V oblasti informačních technologií nebo bankovnictví je lidí nedostatek. Zaměstanavatelé tak o uchazeče bojují a chtějí je nalákat na vyšší plat,“ uvedla Ondráková. Zástupci převážně technických profesí jsou naopak v kraji nedostatkovým zbožím.