Propad počtu vydaných stavebních povolení: lidé na ně čekají často několik let

Méně povolení ale logicky neznamená, že se také méně staví. „Existují různé tituly, na základě kterých lze stavbu provést. Některé stavby jsou na povolení, některé na ohlášení stavby a některé pouze na územní rozhodnutí,“ vysvětlila vedoucí blanenského stavebního úřadu Petra Reisiglová. Proto se může zdát, že povolení ubylo.

Na první pohled to vypadá, že by rozličný počet dokumentů měl usnadnit orientaci v povoleních stavět. Opak je však pravda. „Na původních pět povolení se jich nabalilo několik dalších, dle mého názoru naprosto zbytečných. Jestli budu ještě někdy stavět, tak si na vyřizování papírů najmu člověka, který se v tom vyzná,“ řekl muž, který staví dům v Ostrově u Macochy a vyřízení veškerých náležitostí mu trvalo víc než rok. Právě z důvodu stavby nechce být jmenovaný.

Jeho slova potvrdil také vedoucí znojemského odboru výstavby Jan Stavinoha. Podle něj je rozdělení tak složité, že nepoučený člověk se v systému nemůže vůbec vyznat. „Každý případ je jedinečný. Když vidíme dokumentaci, nemůžeme ani hned říct, zda stavbu povolíme v režimu stavebního řízení, povolení či ohlášky. Nabaluje se na to spousta věcí,“ podotkl Stavinoha.

Nejen složitost rozdělení stavebních dokumentů, ale právě také doba jejich vyřízení, může údajně stát za zdáním, že je stavebních povolení méně. „Ve stavebním řízení se musí k projektu vyjádřit 46 různých subjektů, jako jsou správci dopravních či inženýrských sítí. Ve větších městech tak od schválení projektu až po výstavbu uplyne v průměru sedm let,“ řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Stavební firmy taktéž žádný úpadek povolení, stejně jako stavební úřady, nezaznamenaly. „Všiml jsem si pouze, že je teď více rekonstrukcí než novostaveb. Myslím proto, že je to levnější,“ řekl Karel Heš ze stejnojmenné stavební firmy v Blížkovicích na Znojemsku a dodal, že za rekonstrukcí lidé dávají od padesáti tisíc korun do půl milionu.

Pokud už se někdo rozhodne stavět, tak na okrajích větších měst. Důvodem je zaměstnání a dostupnost do centra. „Větší města mají lepší možnosti průmyslové vybavenosti. Nejmenší zájem je o menší obce jako jsou například Týnec nebo Bulhary,“ uvedl břeclavský mluvčí Jiří Holobrádek.

Podobná situace je i na Znojemsku a Boskovicku. Ve městech totiž stavební místa chybí nebo jsou drahá.