Registrace dosud platila jen pro ty, kteří drony využívali ke komerčním účelům. „Dron používám při práci, jako dokumentarista na zahraničních cestách. Ale potřebuji s ním létat i doma. Učit se s ním pracovat v terénu. Registraci s testem mám už za sebou,“ řekl Deníku Stanislav Komínek z Blanska.

Podle něj je to krok správným směrem a zvýšení bezpečnosti. Odborníci totiž odhadovali, že na našem území létá bez kontroly více jak sto tisíc dronů, vesměs amatérských pilotů. V drtivé většině bez znalostí bezpečnostních rizik a omezení. A čísla stále rostou. „V tomto je registrace a on-line test super věc. Aby ho člověk splnil, musí něco vědět o případných rizicích a omezeních. Ne jen umět létat. Spousta lidí netuší, že mohou někoho ohrozit, když s dronem létají třeba v blízkosti nemocničního heliportu. Registrace je zdarma a po jejím absolvování může i hobby pilot létat v zemích EU,“ dodal muž.

Podobně to vidí i Jan Semotam ze společnosti Flymedia, kterého fotografování a natáčení z dronů a nyní i jejich vývoj živí. „V dnešní době stačí kliknout na internetu a druhý den je dron doma. Jedno, jestli má dvě stě gramů nebo pět kilo. Registrace u nás dosud moc nefungovala a létal si prakticky kdo chtěl. Přitom alespoň základní školení je určitě na místě. Konečně to získává nějaký řád a komplexní pokrytí i v rámci Evropské unie. Vnímá to jako osvětu a krok vpřed,“ poznamenal Semotam.

Při neodborné manipulaci s dronem může podle něj jít i o život a lidé se z neznalosti dopouštějí nejen přestupků, ale i trestných činů. „Přelet na silnicemi, železnicí nebo vysokým napětím může být v případě maléru posuzováno jako obecné ohrožení,“ upozornil odborník.

Tři kategorie dronů

Evidence dronů spadá pod Úřad civilního letectví. Zatím se zaregistrovalo zhruba 17 tisíc provozovatelů a necelých 18 tisíc pilotů. Na dodržování předpisů má v budoucnu dohlížet policie. Majitelům dronů bez registrace hrozí pokuta až do výše pět milionů korun.

Drony se nyní rozdělují do tří kategorií. Otevřené, specifické a certifikované. Ty podléhají odlišnému způsobu regulace a míře požadavků na provozovatele, piloty a techniku. Nejnižší kategorie umožňuje provozovat dron i bez předchozího povolení úřadu. „Nová pravidla se týkají všech osob, jejichž dron má více než čtvrt kilogramu. Registrace platí také pak pro všechna letadélka i pod tuto hmotnost a výše, která mají kameru bez ohledu na rozlišení a přitom nejsou hračkou ve smyslu práva Evropské unie. A dronů, které mají dopadovou energii nad 80 joulů. Zároveň pak jakéhokoliv stroje ve specifické nebo certifikované kategorii,“ informoval mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký.

S technikou na dálkové ovládání v rukách amatérských pilotů se často setkávání také ochránci přírody. Například v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras na Blanensku. Před dvěma lety tam nařízení vlády stanovilo nové hranice krasu, kde drony a bezpilotní modely letadel nesmějí bez speciálního povolení létat nad první a druhou ochrannou zónou.

V nich se nachází například Býčí skála, rezervace Vývěry Punkvy nebo okolí propasti Macocha. „Už díky tomuto nařízení máme v rukách docela silnou páku. Občas na území krasu nacházíme v první i druhé zóně havarované drony. Když nyní budou registrované a označené, tak už majitelé nebudou anonymní a můžeme je případně pokutovat. Ve většině případů podobné přestupky ale řešíme domluvou. Důležitější je informovanost a osvěta,“ řekl Antonín Tůma z CHKO Moravský kras.

Povolení by ochránci přírody podle něj vystavili jen v případě vědeckého výzkumu nebo odborného monitoringu. V minulosti řešili případ, kdy turisté chtěli vypustit dron v rezervaci v blízkosti hnízda vzácných sokolů stěhovavých. Před časem pak dali pokutu ruským turistům, kteří s letadélkem přistáli na dně propasti Macocha. Na místě mohou za podobný přestupek udělit pokutu až do výše deset tisíc korun.