„Zemědělci možná už mají zaseto, ale mě, ani ostatní pěstitele zeleniny by teplá zima neměla zmást,“ varuje soukromý pěstitel z Dolní Lhoty u Blanska Karel Plch. „Nemůžeme si dovolit začít se setbou dřív a riskovat, že nám kvůli jarním mrazíkům vyklíčená produkce zmrzne,“ vysvětluje.
Podle Plcha byly až na výjimky všechny měsíce od září v roce 2006 nejen teplotně nad normálem, ale navíc srážkově pod normálem. „Hlavním problémem je málo sněhu, deště a tím pádem nedostatek vláhy, která je pro rostliny důležitá,“ objasňuje pěstitel největší nebezpečí pro letošní úrodu.
Díky neobvykle krátké a teplé zimě navíc přezimuje mnohem více škůdců. „Letos bude problém zejména se mšicemi a hraboši, kteří jistě zimu přežili. Brzy na jaře k nim ještě přibudou nové generace. Plodiny tak budou moci napadnout mnohem dříve a v mnohem větším rozsahu,“ obává se soukromník.
Většina zeleniny, co se u nás pěstuje, snese i teplotu kolem nuly. Sázet ji teď ale nemá smysl. „Například okurku by zničily jarní mrazíky, období pro rajčata a papriky ve fóliovníku přijde až koncem dubna, venku dokonce ještě později. Nejdříve tedy budeme sázet salát, ale i na ten je ještě čas,“ vysvětluje Plch.
V opačném případě hrozí, že ranní dubnové a květnové teploty kolem nuly zničí velkou část plodin. To je také případ loňské úrody. „Nejhůře dopadly jahody. Teplou zimu přežily, díky časnému jaru brzo vykvetly a nakonec je zničily přízemní mrazíky,“ vzpomíná pěstitel na sezónu, kdy byly výnosy jahod méně než poloviční oproti předchozím rokům.
Vedle jahod, jejichž produkcí je Karel Plch známý po celém Blanensku, dodává do okolních obchodů, školních jídelen a restaurací i brukvovitou zeleninu, hlávkový salát nebo brambory. Poslední tři roky však ve své práci objevil novou vášeň.
„Už tři sezóny pěstuji vodní melouny. Sazenice si vozím z Maďarska, ale dají se určitě sehnat i v Brně. Zjistil jsem, že zdejší podmínky, jsou pro ně naprosto ideální. Například loni se mi podařilo vypěstovat jeden patnáctikilový kousek,“ uzavírá.
