Jezdil po školeních, závodech a připravoval se na první ostrý zásah v terénu. Ten přišel v momentě, kdy jej nikdo nečekal. Před pětadvaceti lety zasáhly na začátku letních prázdnin ničivé povodně také řeku Svitavu a bezmála pětitisícové město s velkou továrnou.

„Vzpomínky na povodně mám spojené se studiem. V sedmadevadesátém jsem maturoval a Morava byla pod vodou. O pět let později přišla promoce a jako dobrovolní hasiči jsme pomáhali při ničivých záplavách v Čechách. Na řece Svitavě se pak povodně opakovaly ještě několikrát, ale naštěstí už ne v takovém rozsahu jako před pětadvaceti lety. To už bych zažít nechtěl,“ říká Kupka, který nyní adamovským dobrákům šéfuje.

Voda v roce 1997 totálně zničila trať mezi Veselím nad Moravou a Bzencem.
Všude bahno a beznaděj. Takto voda před 25 lety zpustošila Adamov a Letovice

25 let od ničivých povodní.25 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan LakomýV Adamově tehdy kvůli velké vodě naštěstí o život nikdo nepřišel. Město leží v kopcích a v údolí řeky Svitavy ji stál v cestě areál Adamovských strojíren. Pro Kupku bylo bleskové nasazení do akce u rozbouřené řeky doslova křtem vodou.

„A hodně špinavou. Naštěstí se povodeň prohnala Adamovem místy, která nebyla obydlená. Hned zkraje se sice pátralo po nějakých dětech, ale ty se našly v pořádku na jiném místě. Nejvíc to schytala fabrika, která měla vlastní jednotku profesionálních hasičů,“ vrací se Kupka v čase.

Továrna pod vodou

Vybavuje si, že hladina kulminovala třetí den. „Jak rychle povodeň přišla, tak zase odešla. Zatopené prostory jsme se snažili odčerpávat. Kromě továrny bylo pod vodou také kino, závodní jídelna, zahrádky, areál kynologického cvičiště, tenisové kurty a hlavní silnice ve městě. V následujících dnech se pak odklízel nepořádek a bahno,“ vzpomíná hasič.

KOMPLETNÍ TÉMA K POVODNÍM NAJDETE ZDE.

Práci v terénu podle něj komplikovalo špatné spojení a minimum informací. Mobilní telefony teprve začínaly, internet nebyl dostupný a vysílačky luxus. „Řídit vše jen přes pevné linky nebylo zrovna ideální. Neměli jsme informace, co se děje nahoře proti proudu a co můžeme čekat. Pamatuji si také na fámy, které se tehdy mezi lidmi šířily. Že prý přehrada Křetínka u Letovic a Bělá nad Boskovicemi nevydrží. Prasknou a přijde mohutná přílivová vlna,“ dodává Kupka.

Po Brněnské přehradě hlásí horší kvalitu vody také další vodní nádrže v Jihomoravském kraji.
Horší voda v rybníku Suchý: na vině je extrémní počasí. Sinice se rychleji množí

Hasiči kromě čerpání vody tehdy zajišťovali společně s městskou policií i nouzovou dopravu lidí z adamovských sídlišť na dvou protilehlých kopcích, které odřízla voda. Zkušenosti nabrané při krizové situaci se jim pak ale hodily v dalších letech, kdy se řeka Svitava opět rozvodnila. A také v roce 2002, kdy zasahovali při podobných záplavách v Čechách v obci Roudné u řeky Malše a také v obci Lety poblíž řeky Berounky.

„Zkušenosti z povodní na Moravě pro nás byly neocenitelné. Mohli jsme je pak předat při stejném neštěstí dál a pomoci lidem v nouzi. Tehdejší záplavy paradoxně byly jedním ze střípků, které vedly k založení Integrovaného záchranného systému. Položily vlastně základ sladění všech záchranných složek. Na ničivé povodně tenkrát, podobně jako nyní na epidemii koronaviru, neexistoval žádný model a postupy, jak zasahovat. Nikdo na to nebyl připravený, navíc jsme měli mizerné vybavení. To se naštěstí změnilo,“ vysvětluje Kupka.

Rekonstrukce zahrady a zahradnictví na státním zámku v Lysicích na Blanensku je zhruba ve třetině.
Zámecká zahrada? V Lysicích pracují dělníci, archeologové i restaurátoři

Zmíněné povodně stály za rozsáhlými investicemi ze strany obcí, krajů i státu právě do vybavení a techniky jednotek dobrovolných hasičů. „Začalo to vysílačkami a pagery. Postupně jsme měli k dispozici kvalitnější techniku i auta. Nyní máme na vodních tocích čidla a chodí nám sms zprávy o stavu hladiny a průtocích. Informační technologie jsou úplně někdy jinde než před čtvrtstoletím,“ tvrdí Kupka.

A pokračuje. „Jsme lépe připraveni i vycvičení, ale bojovat s vodou je složité. Zázraky neumíme. Můžeme ji při povodních odčerpávat nebo směrovat nějakými zábranami, ale pokud nezačne sama opadávat, má pořád navrch. To je oproti ohni velký rozdíl,“ uzavírá vzpomínání adamovský hasič.