Dvoudenní šichtu u rybníka zvládla. „Chlapy jsem ale musela dlouho ukecávat, aby mě vzali mezi sebe. Mysleli si, že odpadnu, ale já si řekla, že to dám. Chtěla jsem si výlov vyzkoušet. Bylo to super," říká dvaadvacetiletá dívka, která se vyučila jako cukrářka.

Ryby ale mají Přibylovi v rodině. K vodě chodí s pruty Simonin otec i bratr. Stejně jako na výlovy Olšovce. „Rybařina mě baví. Chci si vyřídit povolenku a příští rok začít chytat," plánuje Přibylová.

První den výlovu pomáhala třídit ryby. „Nosila jsem vaničky s kapry na stánky a také dravé ryby. Candáti šli z vody jako první, protože jsou hodně choulostiví," dodává.

Druhý den už šlapala v bahně a zatahovala síť společně s ostatními. Třikrát. „To bylo velmi namáhavé. Navíc v hlubokém bahně, které zrovna moc nevoní. Pořádná rasovina. Poprvé jsem se tam hodně plácala, ale postupně to bylo lepší a lepší. Brácha měl sice ze začátku trošku poznámky, že to nevydržím, ale já to nakonec zvládla," usmívá se dívka.

Podle svých slov by se do vylovovací čety ráda dostala i příští rok. „Nebyla to ode mě nějaká recese. Příští rok chci jít na výlov zase. Ale pořád budu nováček. Až si člověk v bahně odpracuje několik výlovů, tak ho teprve pasují na rybáře," uzavírá Přibylová.