Odhadovat o kolik divokých prasat více než loni po Blanensku běhá si ale jednatel okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený zatím netroufá. „Nemůžeme přesně určit o kolik se stav černé zvěře změnil, protože kukuřice je stále na polích a černá zvěř se v ní skrývá. Škody na úrodě ale jsou, a šplhají se do tisícových částek," řekl Zelený.

Nárůst stavu prasat se ale dá jen těžko regulovat. „V kukuřičných lánech mají prasata dobrý úkryt a dostatek potravy, takže nemají vůbec potřebu vycházet ven. Pokud bychom chtěli lány kukuřice projít a prasata vyhnat, tak se nám to stejně nepodaří, na to jsou kukuřičná pole příliš velká," vysvětlil Zelený.

Přemnožení divokých prasat potvrzuje i hospodář mysliveckého sdružení Olešnice na Moravě Pavel Toman. „Máme hlášené i nějaké škody na úrodě od soukromníků, kterým prasata vyhrabala brambory. Zatím jsme to vždycky řešili domluvou, členové mysliveckého spolku taky dělá jako kompenzaci škod brigády. Zemědělcům například pomáháme vybírat kameny z polí. Pokud ale bude pokračovat nárůst černé zvěře a tím i škod jako doposud, finančním náhradám škod se asi v budoucnu nevyhneme," míní hospodář.

Škody na úrodě černá zvěř způsobila například i Agrodružstvu Brťov-Lipůvka. „Je to o dost horší než loni. Nejvíc škod udělala prasata v kukuřici, řekl bych že zničila tak deset procent úrody. Tolik prasat jako je teď nepamatuji. Například se nám letos stalo, že z jednoho menšího pole kukuřice, při jeho sklízení, vyběhlo asi šedesát kusů černé zvěře," řekl předseda agrodružstva Miroslav Pavlíček s tím, že po myslivcích finanční náhradu agrodružstvo nechce. „Vždycky se s myslivci nějak domluvíme. Například když prasata rozryjí trvalé travní porosty, tak myslivci je přijdou zarovnat, abychom si na nich nezničili sekačky," vysvětlil Pavlíček.

Začínají hony

Naproti tomu mysliveckému sdružení Vanovice-Borotín se letos přemnožená černá zvěř vyhýbá. „Zatím se nám škody na úrodě zemědělců podařilo eliminovat," řekl hospodář sdružení Radomír Marek.

S měsícem září myslivcům kromě regulace divokých prasat přibývají i další úkoly. Začínají totiž už zvěř přikrmovat na zimu. „Od začátku září přikrmujeme bažanty do zásypu, kterým dáváme pšeničné plevy a zrno a v tomto období se už pomalu začíná přikrmovat i srnčí zvěř," řekl Zelený.

Kromě přikrmování myslivcům začíná i období honů. „Od prvního září se mohou lovit kačeny, takže hony na kačeny už se pořádají. Později začnou například i hony na bažanty. Drobné zvěře je ale na Blanensku velmi málo, takže například právě kačeny nebo bažanty musí myslivci odchovávat uměle a pak je pouštět do přírody. Divocí králíci už z Blanenska vymizeli úplně a zajíců je tady velmi málo," přiblížil situaci Zelený.