Shodli se na tom pracovníci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které areál v Hodoníně zvaný Žalov koupilo po dlouhých jednáních na konci předminulého roku. Návrh ministerstva však musí ještě posvětit vláda, jež by jej měla projednat příští týden.

„Původní záměr byl širší a předpokládal, že mezinárodní vzdělávací a konferenční centrum bude mít také odpovídající prostory pro pořádání konferencí včetně ubytování až pro čtyřicet lidí. S tím se v našem záměru nepočítá. Nejen z ekonomických důvodů spojených s výstavbou, ale i kvůli následnému vytížení, protože ministerstvo školství takové prostory má a může je pro pořádání konferencí či seminářů k tématu romského holocaustu či jiným poskytnout,“ sdělila Jana Holíková z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství. Přesto podle ní bude památník kromě obecně informační a expoziční části sloužit především ke vzdělávání dětí i dospělých. „K tomu bude v prostorách památníku vytvořeno potřebné, ale skromnější zázemí. Areál sám o sobě poskytuje k účelům vzdělávání dostatečné podmínky,“ doplnila Holíková.

Až vláda materiál schválí, měla by vzniknout expertní pracovní skupina, která bude připravovat projekt památníku. Podle ministerstva školství by v pracovní skupině mimo jiné neměli chybět ani zástupci Muzea romské kultury v Brně. Jeho ředitelce Janě Horváthové se však současný vývoj příprav památníku moc nezamlouvá.

„Zástupci ministerstva školství s námi de facto poprvé o této věci jednali na konci ledna. Role Muzea romské kultury v projektu je neujasněná. Památník by mělo spravovat Pedagogické muzeum Jana Amose Komenského v Praze. Obáváme se hlavně toho, jaká bude odborná úroveň expozice. Jsme přesvědčeni, že na problematiku holocaustu Romů jsme v Česku nejvíc fundovaní. Dosavadním vývojem příprav jsme dost zklamaní,“ míní Jana Horváthová. Muzeum proto podalo patřičné připomínky. Horváthová doufá, že Muzeum romské kultury skutečně bude členem pracovní skupiny. „Zatím to ale v žádném písemném materiálu uvedeno nebylo. Z písemných podkladů to spíš vypadá, že z návrhu památníku vypadli i samotní Romové, o romské obci se nemluví, Romů se na názor nikdo neptá,“ dodala ředitelka muzea.

Jana Holíková ovšem tvrdí, že v ideovém záměru jde ministerstvu především o zachování pietnosti místa, zprostředkování informací o pohnutých událostech, které se v Hodoníně udály za druhé světové války, a o romském holocaustu včetně možnosti vzdělávání pro školy i neziskové organizace. „Památník bude v první řadě sloužit k uctění památky obětí romského holocaustu na celém českém, respektive československém území v historických souvislostech,“ doplnila Holíková. Na pojetí památníku chce ministerstvo vyhlásit také soutěž, do které se budou moct zapojit i studenti vysokých škol.

První úpravy na místě dřívějšího sběrného a pracovního tábora pro Romy začnou už letos. Zmizet by tak měly rekreační chatky, bazén či oplocení, aby prostor byl připraven pro stavbu památníku. V areálu se počítá se zachováním jediné dochované budovy z původního tábora a postavením druhého protektorátního baráku s expozicí, která například využije autentické příběhy romského holocaustu. Ve státním rozpočtu je na vybudování památníku vyčleněno asi jednasedmdesát milionů korun.

Starosta Hodonína u Kunštátu Lubomír Štarha má nyní na stole nejnovější plány ministerstva. „Ještě to nemám prostudované, ale je zřejmé, že projekt bude skromnější. To nás tolik netrápí. Památník bude určitě pro obec zviditelněním a přínosem. Zatím jsme o tom nejednali, ale pokud bude potřeba změnit územní plán, tak ho samozřejmě změníme,“ sdělil starosta.

Za druhé světové války z pracovního a sběrného tábora v Hodoníně mířily transporty s Romy přímo do plynových komor v Osvětimi. Ještě nedávno tam však nabírali síly dovolenkáři, protože přímo v areálu dřívějšího místa hrůzy za socialismu vzniklo rekreační středisko.