„Bible je doplněna o úvody, poznámky či odkazy na biblické pasáže. Zajímavý je tento překlad i určitou rekonstrukcí biblických textů, která z nich odstranila různá nesrozumitelná místa zaviněná nepřesnostmi někdejších opisovačů,“ naznačuje Halas, syn básníka Františka Halase.

Ten spolu s manželkou o bibli prozradí víc na besedě v Boskovicích. Povídání se koná ve čtvrtek 19. ledna ve tři hodiny odpoledne v multifunkčním sále Muzea Boskovicka. Toto setkání otevře sérii akcí, které Boskovičtí uspořádají při příležitosti 790 let od první písemné zmínky o městě.

Podpora duchovních

Manželé Halasovi Jeruzalémskou bibli přeložili z francouzštiny, přičemž k této práci je dovedl v lednu roku 1980 tehdejší dominikán, dnes kardinál Dominik Duka. „Největší zásluhu na tom, že jsme se do díla vůbec pustili, ale měl náš tehdejší duchovní otec Stanislav Krátký z Kunštátu. On k nám nejen přivedl otce Duku, ale po celou dobu práce nás podporoval hmotně i duchovně,“ vzpomíná čtyřiasedmdesá­tiletý Halas, který bydlí v Brně.

Na překladu manželé pracovali až do loňského roku, kdy vyšla Malá Jeruzalémská bible. „Vlastní překlad jsme sice měli z velké části hotový ještě před pádem totalitního režimu, ale byl to jen podklad pro vypracování české verze, která zdaleka není pouhým překladem francouzské podoby. Český biblický text je kombinovaný překlad z francouzštiny a původních jazyků,“ vysvětluje současný emeritní profesor Univerzity Palackého v Olomouci.

Při práci manželům pomáhala řada odborníků. „Hlavní slovo měli biblisté. Ti dohlíželi na to, aby text Písma v českém jazyce odpovídal nejen jeho francouzskému překladu, ale především originálu Bible v původních jazycích,“ uzavírá Halas, který se kromě překladu a učení věnoval řadu let i diplomacii.V le­tech 1990 až 1999 byl velvyslancem u Svatého stolce ve Vatikánu.