Připomíná sto padesát let od epochálního objevu Jindřicha Wankela, který v Moravském krasu nalezl halštatské pohřebiště. „Cílem akce je přiblížit archeologii a vědecké činnosti široké veřejnosti s využitím experimentálních technik. Původní pohřební rituál, jak ho popsal Wankel, ale pojmeme poněkud pozitivněji. Bude to oslava plodnosti, s nadsázkou takové pravěké dožínky,“ řekla za organizátory Deníku Rovnost ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková.

V Muzeu Blanenska otevřou koncem února novou expozici Obrazy z Moravského Švýcarska.
Kostra jeskynního lva ve 3D: v Muzeu Blanenska otevřou novou expozici

U Býčí skály a částečně i v jejím nitru budou připravené přednášky, ukázky starých řemesel, souboje a přehlídka v dobových kostýmech. „Příchozí se mohou těšit například na ukázky lití bronzu, kováře, tesaře, tkaní látek i pravěkou kuchyni. Včetně ochutnávky pravěkého piva,“ upřesnila Komínková.

Uzavírka silnice

V sobotu bude kvůli zmíněné akci zcela uzavřená silnice mezi Adamovem a Křtinami v úseku od křižovatky v Josefově po odbočku na Babice nad Svitavou. Od osmi ráno do osmi hodin večer. S výjimkou autobusové dopravy. „Tuto část silnice využijeme pro jednostranné podélné parkování aut přijíždějících na akci k Býčí skále. Kapacita je ale omezená. K dopravě se dá využít i autobusy náhradní dopravy dopravy xS2C a xS2D nebo jízdní kola. Pro ně vyhradíme parkoviště přímo u Býčí skály,“ informovali pořadatelé.

Návrat do Býčí skály
sobota 17. září, 10-18 h
Návrat do Býčí skály je hlavní a jedinečná akce v programu oslav uplynutí 150 let od objevu Jindřicha Wankela v Býčí skále v Moravském krasu mezi Adamovem a Křtinami na Blanensku. Jejím cílem je popularizace archeologie a vědecké činnosti s využitím experimentálních technik.

Objízdná trasa mezi Křtinami a Adamovem povede v sobotu přes Březinu, Kanice a Bílovice nad Svitavou. Mezi Blanskem a Křtinami pak přes Jedovnice, Senetářov, Ruprechtov, Drnovice, Račice a Bukovinu.

Tým odborníků z českých univerzit a dalších odborných pracovišť dokončil loni v Býčí skále dlouhodobý revizní výzkum. Ověřoval historické Wankelovy nálezy a poznatky. Podle prvotních indicií se měl v Býčí skále na cestu do záhrobí vydat halštatský velmož se svými doprovodem, oběťmi a mnoha luxusními dary. Současné poznatky naznačují, že v jeskyni bylo postupně pohřbeno několik generací z tehdejší vládnoucí elity. „Mrtví velmožové a velmožky byli uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. S pohřební výbavou, jídlem a dary. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Postupně se nám podařilo identifikovat fragmenty šesti pohřebních vozů. To je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období,“ uvedla tehdy za tým odborníků Zuzana Golec Mírová z Karlovy Univerzity v Praze.

Hříchy odplaví voda

Jako naprosto jedinečný pak odborníci vidí způsob ukládání mrtvých těl v místech, kudy protéká podzemím potok při velkých povodních. Jsou přesvědčení, že měl náboženský podtext. „Prostory v Býčí skále místy zaplavovala voda. Děje se to i nyní. Podobné ukládání mrtvých do povodňového řečiště v Evropě není známé. Domníváme se, že to bylo zcela záměrně. Jako symbol. Pod zemí patří mrtvý bohu a jiným bytostem, hříchy z pozemského světa odplaví voda. Tehdejší elity se rády stavěly mezi lidi a bohy. Je to nesmírně zajímavá věc,“ dodal vedoucí výzkumu Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci.

Jindřich Wankel byl ve své době nejuznávanějším archeologem. Jezdil na konference do zahraničí.
Vlastenec neuměl pořádně česky: v Býčí skále našel Wankel 40 znetvořených mrtvol

Muzeum Blanenska připravilo už v průběhu roku k oslavám jubilea Wankelova objevu bohatý doprovodný program. Do konce roku vystavuje například soubor jeho archeologických nálezů půjčených z Naturhistorisches Musea ve Vídni. Dále pak přesnou kopii sošky legendárního býčka z Býčí skály a originální lebku takzvané princezny z Býčí skály. „Podařilo se nám přivézt zhruba sto padesát předmětů. Nejstarší jsou ze starší doby kamenné. Jedná se většinou o štípané nástroje z pazourku a křišťálu,“ sdělil již dříve archeolog Muzea Blanenska Marek Novák. Nejmladší dovezené předměty pak pochází z mladší doby bronzové.

V muzeu je také socha zmíněné princezny. Jedná se o rekonstrukci postavy pětatřicetileté ženy ze starší doby železné. Včetně kopie dobových šatů a šperků výhradně ze souboru nálezů z Býčí skály. Do konce října je v muzeu otevřená také výstava s názvem Josef Mánes – blízký přítel Jindřicha Wankela. Mezi vystavovanými exponáty nechybí ani replika praporu blanenského pěveckého sboru Rastislav. Motiv na praporu navrhl právě Josef Mánes a letos uplynulo 160 let od založení spolku.