Alarmující čísla potvrdil předseda regionálního Sdružení praktických lékařů pro dospělé na Blanensku Ivo Procházka. Mezi svými kolegy je benjamínkem. Přitom je mu dvaačtyřicet.
Podle Procházky se obor posledních patnáct let v podstatě nevyvíjí. „Za tu dobu se neřešila žádná koncepce primární sféry. Obor jede jakousi setrvačností. Pokud se to brzy nezačne řešit, může do pěti let primární péče zkolabovat,“ míní lékař.
Pro mladé absolventy lékařských fakult není sféra praktického lékařství zrovna lákavá. Není pro ně zajímavá finančně. Zřízení vlastní ordinace je navíc natolik složitý proces, že málokomu se chce na tuto cestu vydat. Obvykle tedy nový praktik nastupuje do již zavedené ordinace po končícím kolegovi.
Podle Procházky je problémem například to, že pro tyto lékaře neexistuje žádné akreditované pracoviště, které by garantovalo potřebné další vzdělávání. „Absolvent fakulty ale nemůže hned samostatně pracovat. Měla by být například možnost, že si praktik zaměstná asistenta, který u něj získá praxi. Ovšem to musí být nějak vyřešeno i finančně. Takový praktikant je jinak pro lékaře přítěží a nikomu se nebude chtít s ním ztrácet čas,“ řekl dále Ivo Procházka.
Jeho kolega Michael Šafránek, který stojí v čele praktických lékařů na Boskovicku, to vidí podobně. Starších lékařů v tomto regionu je sice o něco méně, ale jinak jsou potíže stejné. „Problém je v tom, že nejsou nástupci. Důvody jsou v nižším zájmu o tento obor, který není příliš hodnocen a nedořešené vzdělávání lékařů. Už studenti mají povědomí, že dělat praktického lékaře je něco podřadného,“ vyjádřil se Šafránek.
Věk svého praktického lékaře si uvědomuje například i Jitka Tylová z Adamova. „Můj lékař už je před důchodem. Ale doufám, že bude ordinovat i jako penzista. Nevím, ke komu jinému bych chodila,“ řekla.