„Je to nádhera. Oceňuji poctivou řemeslnou práci lidí. V každém hrnečku nebo talířku je kus člověka. Nedělají je stroje. Když se řekne keramika, vždy se mi vybaví Kunštát se svou bohatou historií keramiky,“ říká důchodkyně Zdenka z Hlinecka.

Na kunštátský jarmark jezdí s manželem už dlouhá léta. „Vždycky si odsud odvezeme něco pěkného na památku. Tentokrát je to keramický adventní věnec,“ dodává žena.

S rodinou přijíždí do Kunštátu v neděli také Petr Maxa z Brna. „Jezdíme sem pravidelně. Je to pro nás tradiční výlet. Pokaždé si samozřejmě koupíme nějakou tu keramiku. Mě osobně se moc líbí i atmosféra jarmarku a koncerty kapel,“ vysvětluje muž.

A doprovodný program je opravdu bohatý. Láká na koncerty a divadla. Ty se odehrávají na pódiu na centrálním náměstí. Příchozí si letos vychutnávají vystoupení Milana Peroutky a jeho formace Perutě. Dále vystupují Malina Brothers, Mirek Kemel, Jaroslav Uhlíř a skupiny Poletíme? a minus123minut. „Nechyběl ani tradiční koncert Rockenroll Bandu Marcela Woodmana v sobotu v podvečer a dopolední pohádková představení pro děti,“ upřesňuje za pořadatele Radka Banyaová.

Do Kunštátu letos přijalo pozvání zhruba dvě stě keramiků od nás i ze zahraničí. A o jejich výrobky je tradičně velký zájem. Vždyť jarmark navštíví tisíce lidí. A každý rok návštěvníci hlasují o nejlepší hrnčířský výrobek. „Dřív to byl například džbán nebo váza. Tentokrát je to talíř. Už hlasovalo přes tisíc lidí. Celkem soutěží čtyřiapadesát talířů. Příchozí dostanou lísteček a ten položí na talíř, který se jim nejvíce líbí. Odpoledne pak vyhlásíme první tři místa,“ přibližuje hlasování Denisa Alexová z týmu pořadatelé.

Velká fronta zákazníků se v neděli před polednem vine před stánkem hrnčíře Ľubomíra Lipaie ze slovenských Michalovců. „Keramiku dělám od patnácti let. Takže nějakých pětačtyřicet let. Společně se ženou a jednou kolegyní. Všechno je to originální poctivá ruční práce. Na kruhu vytáčená keramika. Za rok mi projde rukama tak padesát tun hlíny,“ poodhaluje tvrdou práci Lipai.

Podle jeho slov manželka má na kruhu vytočené výrobky v rukou několikrát. „Maluje je, sází do pece a balí. Je to pořádná robota. Děláme nádobí. Hrníčky, šálky, konvice. Bez úhony přežijí mikrovlnku i myčku. Doma máme vlastní vyrobené nádobí, ale kávu, to se přiznám, piji z hrníčku od kolegy,“ směje se hrnčíř.

S manželkou se jako jeden z posledních hrnčířů věnuje výrobě takzvané pozdišovské malované keramiky. Ta má v oblasti Zemplínska dlouholetou historii. V minulosti vyrobil i největší točený džbán na Slovensku.

To o kus dál keramik Jaroslav Šafr z Králova Dvora procestoval se svými výrobky velkou části Evropy. „Keramikou se živím třicet let. Je to moje životní cesta. Věnuji se kompozici. Každý můj výrobek je příběh,“ dodává muž.

Historie Kunštátu je od nepaměti spjatá s keramikou a hrnčířstvím. „Městečko bylo založeno ve 13. století a zdejší hrnčířství není o mnoho mladší. První jarmark pořádali Kunštátští v roce 1993 a přestavilo se na něm asi dvacet prodejců keramiky a dalších řemeslných výrobků,“ stojí na informačních panelech.

Od té doby se jarmark koná pravidelně vždy třetí víkend v září a zaměřil se jen na hrnčířské výrobky. A také se rozrostl na třídenní akce, kterou každoročně ho navštíví kolem šestnácti tisíc lidí.