Děti i jejich rodiče by měli být ve střehu. Tvrdí to Eva Hinštová z Dymáčku. „Kamarádka šla po cestě ke Kotvrdovicím. Pak se jí ale zaběhlo zvíře do křoví, šla tedy pro něj a skončila s poleptanýma rukama,“ sdělila Hinštová s tím, že o zákeřnosti bolševníku se žena dozvěděla později u lékařky, kterou musela navštívit. Po trase do sousední vsi se přitom prochází spousta lidí. I s dětmi. „Bolševník se může nacházet i na jiných místech, třeba okolo rybníka,“ upozornila Hinštová.

Že je bolševník nebezpečný, to zjistil také starosta Vavřince Miloslav Novotný. S rostlinou měl tu čest před patnácti lety. „Tehdy rostla mezi Veselicí a Novými Dvory. Použili jsme tam postřik na plevel zvaný Randap a od té doby je pokoj,“ řekl Novotný. Udivuje jej, že nepřítel podobající se přerostlému hřebíčku na Blanensku znovu udeřil.

Bolševníku se daří díky počasí. „Lze předpokládat, že bolševník letos na jaře rychle a bujně rostl v důsledku častých a vysokých srážek,“ míní mluvčí Státní rostlinolékařské správy Dita Vrbová. Podle ní znamená tato rostlina riziko jak pro člověka, tak pro životní prostředí. „Potřísnění šťávou z bolševníku vyvolá do 24 hodin na postižených místech tvorbu puchýřů. Takto poškozená pokožka se špatně hojí a následky v podobě pigmentových skvrn a zvýšené citlivosti na UV záření přetrvávají několik let. U citlivějších jedinců muže dojít ke kožní reakci už při pouhém dotyku s listem. Vážné zdravotní komplikace mohou nastat i při vdechnutí rostlinných šťáv,“ popsala s tím, že toxické látky, které bolševník obsahuje, mohou mít i karcinogenní účinky.

Potřísněnou kůži od šťávy z bolševníku by měl člověk okamžitě omýt dlouhotrvajícím proudem vody a toto místo zakrýt před sluncem. „Při poleptání a druhotných příznacích jako jsou bolesti hlavy či třes, je nutné vyhledat lékaře,“ pokračovala Vrbová.

V přírodě zaujme tento silný plevel hlavní postavení. Pohltí totiž až osmdesát procent světla, které na místo dopadá. Ostatní rostliny pak hynou. Kromě postřiků a ručních prací mohou pomoci s bolševníkem vepři či ovce. „Intenzivní pastva by měla výrazně snížit zamoření bolševníkem již za dva roky,“ dodala Vrbová.