Část kořenů v lokalitě, kde hospodaří Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, obnažili metodou odfoukání. Podle jednoho z výzkumníků Jana Štykara jsou kořeny buku rozprostřeny v humózním horizontu, ten ale není příliš silný, naopak prokořenění je velmi silné.

„Na jiném substrátu se ovšem mohou kořeny chovat jinak. Důležitá bude také obrazová analýza, kdy ten systém budeme dál popisovat. Nepotvrdil se tradovaný pohled, že buk nemá plochý kořenový systém, tady ho v horní části horizontu uvidíte. Dále je tam silně jílovitá vrstva, kterou buk neprokořeňuje, pouze těmi kořeny proniká a jde hlouběji. Další patra kořenů nás čekají,“ uvedl Štykar z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Příčiny popsaného rozmístění kořenů pak zkoumají další odborníci, kteří se snaží prozkoumat půdní prostředí, které je obklopuje. Vzorky odebírají z hloubek po deseti centimetrech, nejníže do šedesáti centimetrů. Kde to podloží a lesníci dovolí, tak i v metrové hloubce.

Vysvětlí rozmístění kořenů na ploše

„Odebraných vzorků máme teď bezmála tisíc, čeká nás tedy zpracování obrovského množství dat. Za pomoci určitých půdních vlastností můžeme zjistit, jak i půda sama o sobě může vést elektrický proud. Jedná se o vlastnosti jako je například zrnitost, půdní reakce–pH půdy, která hovoří o iontovém náboji v půdě, elektrická vodivost, která říká, jak je půda bohatá na určité soli, které jsou převaděčem elektrického náboje, a třeba také půdní vlhkost. A co nám půda nevysvětlí, tak to podle naší hypotézy vysvětlí rozmístění kořenů na ploše, a to je důvod, proč je odfoukáváme,“ sdělil Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie.

Po zpracování dat z dospělého bukového porostu a zhodnocení výsledků se budou odborníci stejným způsobem, odfoukáváním kořenů, propracovávat k informacím a vzorkům na dalších několika plochách bukového porostu různého stáří.

Sloup ovládl karneval na ledě. Kluziště pod skalami bylo plné.
Sloup ovládl karneval na ledě. Kluziště pod skalami bylo plné. Podívejte se

„Projektem výzkumníci navazují na práci dnes již zesnulého profesora Jana Čermáka, který část svého bádání zaměřil na nedestruktivní metody vedoucí ke zjištění rozmístění kořenů stromů. Pracoval s různými geofyzikálními metodami, pouze ale na úrovni jednotlivých stromů. Jeho snahou bylo dostat se na úroveň porostu, tedy společenstva stromů, což už osobně nestihl. V univerzitních lesích právě na tomto nyní pracují,“ sdělili zástupci brněnské univerzity.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mrazivá krása v Moravském krasu. Podívejte se, co láká turisty

Zdroj: Deník/Lukáš Ivánek