Šanci nabízejí pracovníci Ligy vozíčkářů lidem tělesně, mentálně i duševně postiženým. Myslí i na lidi s civilizačními chorobami. „Projekt jsme rozjeli před čtyřmi lety v Brně a je o něj velký zájem. Dostali jsme se tak daleko, že nás oslovují i firmy, které mají o postižené zaměstnance zájem,“ uvedla Šárka Mikulková z Ligy vozíčkářů. Protože se na Ligu obraceli i mimobrněnští, rozšířila letos projekt na Jihomoravský kraj i Vysočinu. Zájemcům tak umožní navštívit počítačové kurzy, naučí je psát životopis, průvodní dopis či to, jak zapůsobit na zaměstnavatele při pohovoru.

„Z počátku ale od lidí zjistíme, co mohou dělat, jakou mají praxi nebo vzdělání a co by je bavilo,“ nastínila Mikulková. Pokud postižený opravdu práci získá, pak s ním Liga pošle asistenta, který mu pomůže se v novém prostředí zorientovat. „Máme klienty se základním i vysokoškolským vzděláním. Kurzy navštěvují zdarma. Dokonce máme bezbariérový mikrobus, kterým je do místa vyučování zavezeme,“ pokračovala Mikulková. Projekt hradí evropský sociální fond.

Přesto zůstávají ze hry venku lidé se smyslovým postižením. „Lidé z našeho týmu bohužel neovládají znakovou řeč a nevlastní ani literaturu psanou Braillovým písmem,“ vysvětlila Mikulková. Ta očekává na Blanensku velký zájem. Kurz přípravy na zaměstnání odstartuje v říjnu v blanenském domě dětí a mládeže. V listopadu pak začnou v obchodní akademii kurzy psaní na stroji.

Na pracovním úřadě v Blansku evidují z celkového počtu uchazečů pětadvacet až třicet procent nezaměstnaných postižených lidí. „Většinou jde o dlouhodobě nezaměstnané lidi. Někteří z nich mají lehké zdravotní omezení, jiní jsou postižení těžce. Navíc v současné době pracovní místa nejsou téměř žádná,“ přiblížil Dvořák.

Liga vozíčkářů již oslovila jak Boskovické, tak Blanenské. Nad projektem uvažuje vedení stacionáře Betany v Boskovicích. „Zjišťujeme, jestli je o projekt zájem. Dochází k nám lidé s mentálním a kombinovaným postižením. Zda jsou schopní pracovat, závisí na asistenci. Z projektu jsem ale nadšená,“ sdělila vedoucí stacionáře Marie Zouharová s tím, že by se informace měla dostat k vozíčkářům, kteří žijí doma. „Několik jich tu v Boskovicích máme. Určitě by to přivítali,“ míní Zouharová.

I ředitelka Speciální školy pro děti s více vadami v Blansku si myslí, že projekt pomůže zejména lidem s méně problémy. „Pro tyto lidi je to východisko a každá šance je určitě plus. K nám však docházejí děti s mentálním postižením. Jejich koncentrace je nestálá a nedokáží se samostatně rozhodovat, což je pro zaměstnání důležité. Takže v tomto případě jsem skeptická,“ míní ředitelka školy Ludmila Konopková. Podle ní se mentálně postižení uplatní nejčastěji v chráněných dílnách, kde s pomocí odborných pracovníků vyrábí nejrůznější předměty. Touto činností se bohužel neuživí.