Na to, proč nejčastěji vyjíždějí sanitky a co v současnosti nejvíce trápí záchrannou službu na Blanensku, a na další otázky odpovídá mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Barbora Zuchová.

Je na Blanensku dost sanitek?
Síť výjezdových stanovišť je organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče do patnácti minut od přijetí tísňové výzvy (kromě situací hodných zvláštního zřetele). Rozmístění výjezdových stanovišť v okrese Blansko vychází z praktických zkušeností minulých let a jeví se jako optimální.

Jak funguje záchranná služba o víkendu a v noci?
Pacientům s akutním poškozením zdraví je poskytnuta neodkladná pomoc ve stejném režimu, rozsahu a kvalitě bez ohledu na denní či noční dobu.

K jakým případům vyráží záchranka nejčastěji?
Posádky RLP vyjíždí nejčastěji k případům náhlé poruchy zdraví – akutní infarkt myokardu, cévní mozkové příhody, náhlá slabost, bezvědomí, náhlá zástava oběhu. Další významnou část výjezdů posádek RLP pak tvoří vážné úrazy - zejména těžké dopravní nehody. V případě nutnosti pro zajištění rychlého a šetrného transportu může být posádkou RLP povolán na pomoc vrtulník. Ten provozuje Policie ČR, ale po zdravotnické personální stránce (záchranář a lékař) je přímou organizační složkou ZZS JmK.

Jaký je podíl zbytečných výjezdů?
Marné výjezdy zaznamenáváme. Určitým podílem je přímý úmysl - zneužívání tísňové linky 155 vymyšlenými případy. Také se často stává, že se volající nepřesvědčí, zda daný člověk opravdu potřebuje pomoc záchranné služby, záchranku pouze zavolá z dálky a z místa odejde ještě před jejím příjezdem. Posádka, která dorazí na místo, pak marně hledá pacienta, který již mezitím například po pádu vstal a odešel.

Naopak, stává se, že sanitka nedojede včas? Jak je to s dodržováním zákonného limitu?
Na základě strategického rozložení výjezdových stanovišť můžeme garantovat dojezdovou dobu svých posádek ve většině případů. Vlivem různých neovlivnitelných příčin, třeba nepříznivými klimatickými podmínkami, nepřesnou specifikace místa se může výjimečně stát, že posádky nedodrží patnácti minutový dojezdový limit. Těchto případů není ale mnoho - v roce 2007 jsme jich měli v celém Jihomoravském kraji pouze pět procent.

Jak je to s bezpečností lékařů? Množí se napadení lékařů, jsou takové případy i z Blanenska?
Otázka bezpečnosti se týká celých posádek, nejen lékařů. Bohužel, při poskytování služeb přednemocniční neodkladné péče dochází často k ústním a také, i když méně často, i k fyzickým atakům členů posádek záchranné služby, a to v celém kraji. I v okrese Blansko jsme již zaznamenali mimo verbální i fyzický útok na posádku záchranné služby. Posádky nesmí riskovat poškození vlastního zdraví, v případech nebezpečí fyzického napadení se včas snaží vyžádat asistenci policie. Ne vždy se však daří riziko odhadnout předem.

Co trápí záchrannou službu v současnosti nejvíce?
V současné době je velkým problémem nedostatek atestovaných výjezdových lékařů záchranných služeb. V Jihomoravském kraji nyní chybí celkem asi čtyřicet lékařů, v okrese Blansko asi tři lékaři. Chybí zákon o záchranných službách, který by celorepublikově řešil personální a materiální vybavení záchranných služeb. Problémem je i špatný stav silnic, ten ovlivňuje dojezdové časy, životnost sanitek i bezpečnost posádek.