Svoje názory na různé problémy na Blanensku představili ve čtvrtek večer před publikem blanenského Dělnického domu kandidáti do nového zastupitelstva Jihomoravského kraje. Předvolební diskuzi pořádala Regionální televizní agentura ve spolupráci s Blanenským Deníkem.

„Plníme dlouhodobě program, který jsme si stanovili, a lidé by měli zvolit ty, kteří svým oborům rozumí,“ představil jednou větou program své strany Miloš Šifalda z ODS. Michal Staněk ze Strany zelených sdělil: „Vidím, slyším, cítím. Je potřeba změna.“ Ivo Polák z ČSSD zase zdůraznil: „Vnímáme rozdíl mezi produktivitou trhu a skutečným životem.“ Zástupce KSČM Stanislav Navrkal nabídl své zkušenosti. „Chceme prosadit rychlostní silnici R43 nebo více protipovodňových opatření nejen na řece Svitavě.“ Marie Cacková z KDU – ČSL by ráda rozšířila a stabilizovala sociální služby.

V diskuzi se politici museli vypořádat s tématy nezaměstnanosti, školství či problematiky nemocnic.
Podle současného místostarosty Blanska Ivo Poláka není na Blanensku nezaměstnanost zásadním problémem. „Míra nezaměstnanosti je 5,7 procenta, což je pod průměrem Jihomoravského kraje. Určitě tomu napomohla průmyslová zóna v Blansku,“ řekl Polák. Stanislav Navrkal s ním ale nesouhlasí. „Záměr průmyslové zóny se nenaplnil. Je tam ještě spousta místa,“ oponoval.

Některé továrny na Blanensku nyní propouštějí zaměstnance. Kandidáti do krajského zastupitelstva přemýšleli, jak přitáhnout na Blanensko investory. „Investoři sem nespěchají, protože není dostavěna R43,“ je přesvědčená Marie Cacková. Pro rychlostní silnici, která by spojila sever Jihomoravského kraje s Brnem, je i zelený Staněk. „My stavbu R43 neblokujeme, dala se stavět ze severu ke Kuřimi a osm let se nic neděje,“ řekl. Jeho výrok překvapil Šifaldu. „Nevěřím svým uším. Zelení sedí v brněnské městské radě a napojení přes Brno brzdí. Chtějí R43 vést Boskovickou brázdou, což je nesmysl. My musíme dělat srovnávací studie, které by vyloučily vedení logickou cestou,“ uvedl krajský radní Šifalda.

Politici se v půldruhé hodiny trvající diskuzi dotkli i problematiky malých nemocnic. „Chtěl bych se zeptat soudruha Navrkala na zapojení nemocnic Blansko a Boskovice do sítě Jihomoravského kraje,“ zajímalo Jaroslava Pokladníka. Podle Navrkala je důležité, aby si obě nemocnice nekonkurovaly. „Už to tak funguje, budeme se ale snažit, aby dále boskovická i blanenská nemocnice působily jako jeden poskytovatel zdravotních služeb,“ vyjádřil se představitel KSČM.

Marie Cacková upozornila, že tyto nemocnice jsou součástí sítě krajských nemocnic. „I přesto, že nejsou ve vlastnictví kraje,“ podotkla.
Redaktorka Blanenského Deníku položila otázku, týkající se dětí cizinců, které v Blansku chodí do školy. Řada z nich totiž vůbec neumí česky a učitelé se s nimi nedorozumí. Komplikuje to tak výuku v celé třídě. Cacková, Navrkal a Staněk vidí řešení v jazykových třídách, které by platil krajský úřad. Polák se už problémem zabýval. „Získali jsme krajské peníze, abychom tyto děti mohli vyučovat český jazyk. Peníze ale příště získat nemusíme. Problém je, že ve školském zákoně platí bezplatná výuka pouze pro děti ze států Evropské unie. A těmi děti z Mongolska nebo Ukrajiny nejsou,“ uvedl Polák. Jeho slova potvrdil Šifalda, který vidí řešení také ve změně školského zákona.