Několik desítek minut prudkého deště. A škody za miliony korun. Tak to vypadalo ve Zbraslavci a dalších obcích na Kunštátsku v červenci před pěti lety. Přívalové deště tam ničily domy, chodníky, silnice, sportovní areál i firmu vyrábějící brusné materiály a nástroje. Do tří let by už velká voda obce ohrožovat neměla.

„Chceme postavit protipovodňová opatření na tocích Petrůvka a Úmoří, která by měla transformovat povodňovou vlnu a zlepšit odtok Úmoří,“ přiblížil Aleš Reitoral ze státního podniku Lesy České republiky. Podle projektu mají na místě vzniknout čtyři suché nádrže. Dvě v katastru Touboře a Drnovic, další pak na vodním toku Petrůvka u Kunštátu. Poslední poldr bude rovněž na Petrůvce, nad závodem Best-Business. „Poldry by měly zadržet téměř tři sta tisíc metrů kubických vody. Jejich stavba bude stát asi šestatřicet milionů korun,“ doplnil Reitoral.


„Na povodeň opravdu nemáme dobré vzpomínky. Tehdy se rozvodnil potok tak, že natekl v osmi domech do obytných prostor, vyplaveni byli ale i ti, co bydlí na kopcích,“ přiblížil starosta Zbraslavce Milan Vaněrka. Ten je také ve vedení kunštátské firmy Best–Business, kterou velká voda před pěti lety poškodila natolik, že musela přerušit na několik dní výrobu. „Pokud by poldry pomohly, bylo by to určitě dobré. Největším problémem jsou ale vlastnické vztahy k pozemkům, na nichž mají nádrže stát,“ dodal Vaněrka. Například pozemky nad Zbraslavcem patří desítkám lidí, řada z nich žije jinde a ochrana obce před povodněmi je nezajímá.


Poldry by ochránily i fabriku v údolí, jež spojuje Zbraslavec a Kunštát. „V místě, kde má poldr stát, ale nevlastníme pozemky, abychom do toho mohli vstoupit,“ dodal Vaněrka.
Kunštátští radní zatím o poldrech nejednali. „Podle mě nebudeme mít k jejich stavbě připomínky, protože nám jde o ochranu města,“ sdělil místostarosta Kunštátu Petr Sojka.

Podle Aleše Reitorala by poldry měly stát už za tři nebo čtyři roky. „Počítáme na ně s dotací ministerstva zemědělství a s penězi z našeho rozpočtu,“ řekl.