„V Nepálu jsme strávili celý únor. Trénovali jsme. Před sestupem jsme si nalili čistého vína. Šli jsme do toho s tím, že nemusíme přežít,“ vzpomíná pro Deník Rovnost zkušený speleolog.

Do rokle mezi osmitisícovkami Anapurnou a Manaslu se záchranáři s vrtulníkem nedostanou. Tragicky by skončil i člověk se zlomenou nohou.

Ilustrační foto.
Na Brněnské přehradě se propadl bruslař. Led má místy jen několik centimetrů

Štos se jeskyňářství věnuje od dětství. Disciplíně zvané cannyoning propadl před třiceti lety. „Je to kombinace speleologie, slaňování, plavání a skoků do vody. Vznikla ve Francii. V České republice kaňony nemáme. Vyrážíme za nimi do zahraničí,“ říká sedmačtyřicetiletý muž, pro kterého je koníček i profese. Pořádá dobrodružné výpravy pro zájemce, nezkušené i pokročilé. V případě expedice do Nepálu musel sestavit tým těch nejlepších.

Popis trasy
• celková délka: 7,5 km
• doba trvání sestupu: 17. 2. – 24. 2. 2018
• převýšení: 2300 metrů
• dvoudenní přechod přes horský hřeben: 4300 metrů nad mořem
• Z úpatí hory Manaslu ve výšce 3450 metrů nad mořem vyrazili dolů.
• Šli po směru tekoucí vody.
• Při sestupu zdolali zhruba 300 vodopádů a stovky soutěsek.
• Po zdolání kaňonu Chamjé Khola došli do vesnice Jagat.
• Kaňon má označení nejtěžší sestupové obtížnosti.

V roce 2015 se vydal na ostrov Réunion. S českými kolegy sestoupili kaňonem Bras Magazin. „Už tehdy jsme se připravovali na expedici Chamjé Khola. Na ostrově jsme potkali Francouze, kteří nám popsali své zkušenosti z nepálského kaňonu. Na základě jejich děsivého výkladu se čeští přátelé rozhodli výpravu do Asie vzdát. Zůstal jsem sám,“ vybavuje si.

Další tři roky trvalo než sestavil nový tým a sehnal potřebné peníze. Rozpočet byl pětapadesát tisíc eur. Sestava byla tentokrát mezinárodní. Jejími členy se kromě něj stali zkušení kaňonáři z Ruska, Ukrajiny a Itálie. „Všechny jsem je velmi dobře znal. Je to v podstatě nejklíčovější věc. Musíte se na ně stoprocentně spolehnout,“ zdůrazňuje nadšenec.

V ohromné rokli musela expedice zdolat stovky vodopádů a úzkých soutěsek. Každý člen si sáhl na dno sil. „Kritický byl průlez soutěskou Grand Corridor. Byla velmi úzká a plnila se mohutnou masou ledové vody. Každý z nás nesl šestatřicet kilo. Jakmile zavazadla nasákla, mohlo to být i půl metráku,“ popisuje dramatické momenty.

Jeden z mužů se málem utopil. Těžké zavazadlo ho stáhlo tři metry pod vodu. Další si zlomil čelist. Jinému kámen propíchl bradu až do úst.

Štos do Nepálu lákal i kamaráda Michala Kůru z Brna. „I když mám s cannyoningem osmnáct let zkušenost, na Chamjé Khola jsem si netroufl. Navíc mám doma dvě malé děti. Oldovi fandím,“ reaguje na úspěch expedice Kůra.

Úspěšné dokončení výpravy potěšilo i ředitele blanenského cestovatelského festivalu Rajbas, Milana Daňka. „Je to světový úspěch. Určitě se s Oldou spojíme a pozveme ho na letošní ročník festivalu,“ plánuje Daněk.

Blansko nabídne bývalou hasičku investorům.
Nabízí budovu bývalé hasičky. Aby to nedopadlo jako s výškáčem, bojí se lidé

Štos už na letošek počítá s přednáškami, vernisážemi a stříháním filmu o nepálském dobrodružství. Další velkou expedici zatím neplánuje. Do Chamjé Khola se zřejmě nevrátí. „Znovu bych do toho nešel. Riziko je opravdu příliš vysoké,“ uznává.