Podzemí v nejrůznějších koutech Blanenska skrývá tajemství. Lidé se nedostanou třeba do pivovarských sklepů rájeckého zemědělského družstva či do dvou mikví v soukromých domech boskovické židovské čtvrti.

Mimořádně pouští návštěvníky průvodci do prostor pod rájeckým zámkem. Ten ukrývá bývalou kryptu či sklepy, které byly i dílnou na granáty. Blanenští zase objevili v tamním zámku sklepení, které příští rok zpřístupní jako laboratoř objevitele parafínu.

V areálu rájecké firmy Zera stojí bývalý pivovar. Pod ním leží rozsáhlé sklepení. Lidé se však dovnitř nepodívají. „Pivovarské sklepení je ani ne z jedné třetiny pronajaté. Slouží jako sklad brambor. Zbylé prostory jsou nevyužité. Prostor je přitom velký, v jednom místě tam stojí dokonce i dva sklepy nad sebou, v tom spodním je navíc studna," popsal ředitel Zery Vladimír Skoták s tím, že sklepení nesloužilo jen pivovaru, ale také blízkému statku Salmů. Tyto podzemní prostory Ráječtí zpřístupnit neplánují.

Přístup? Jen výjimečně

Nad bývalým pivovarem stojí dvůr, který je pozůstatkem původního renesančního zámku. Z něj mohou lidé vstoupit do zámeckého sklepení, ovšem jen výjimečně. „Sklepení je ve špatném stavu. Jeho strop tak podepírají vzpěry, opadává tam i omítka, takže kvůli nebezpečí úrazu je zpřístupňujeme jen mimořádně," uvedla kastelánka rájeckého zámku Jana Kopecká.

Sklepení je dlouhé asi sto metrů a nechybí tam boční komory. Prostory pochází zhruba ze sedmnáctého století a používaly se jako sklad vína a potravin. V osmnáctém století však původní zámek vyhořel. „Sklepení pak sloužilo pivovaru a za druhé světové války v něm byla soustružnická dílna na výrobu obalů pro dělostřelecké granáty," upřesnila Kopecká.

Ta výjimečně pouští návštěvníky také do bývalé krypty pod kaplí. „Jde o tři prostory, které měly sloužit jako hrobka rodiny Salmů, jsou však prázdné. Poté, co začal řádit mor, Josef II. zakázal pohřbívat mrtvé poblíž lidských obydlí. Salmové tak mají hroby nakonec ve Sloupě," pokračovala Kopecká a upozornila, že krypta sloužila za války jako vězení pro ruské vojáky. Ti totiž přebývali v rájeckém parku, zatímco jejich oficíři se usadili v přízemí zámku.

Ze zámku navíc údajně vede i úniková chodba. Ta končí u Karolína. Podle Kopecké pochází z konce osmnáctého či začátku devatenáctého století. „Traduje se, že touto chodbou projel i vůz. To, že v podzemí něco skutečně je, potvrzují i pamětníci. Dříve se v polích nad Rájcí dokonce několikrát propadla půda," dodala kastelánka.

Jedna ze tří

Tři mikve leží pod židovskou čtvrtí v Boskovicích. Lidé však mohou sestoupit pouze k jediné. Ta se nachází naproti synagoze. „Letos je však kvůli opravám nepřístupná," sdělil tamní správce Rostislav Janík.

Nádrž s čistou přírodní vodou se nachází v domě, který stál už v šestnáctém století. Do nádrže, kde Židé nabývali rituální očisty, ústí dva přírodní prameny a byla hluboká tak, že se do ní úplně ponořil dospělý člověk. „Další dvě mikve leží v soukromých domech, takže jsou nepřístupné. Jeden z nich stojí nad synagogou a další u kafírny," dodal Janík.

Laboratoř pro parafin

Dva sklepní prostory objevili v roce 2007 při opravě fasády zámku Blanenští. „Když dělníci osekávali omítku, odkryli ve dvou místech okýnka. Přestože je ale vybourali, dovnitř se člověk nedostal. Proto jsme objednali firmu, která tam zavedla speciální kabel s kamerou a reflektorem na konci. Zjistili jsme, že v podzemí jsou dva prostory spojené chodbičkou. Záznam odhalil v příšeří dokonce i strašidlo," líčila ředitelka Muzea Blansko, které v zámku sídlí, Eva Nečasová.

Když se podařilo do tajemných prostor dostat jednomu speleologovi, vyšlo najevo, že strašidlo bylo ve skutečnosti malbou, kterou na zdi namalovali pro zábavu zedníci, možná děti.

V těchto dnech dělníci opravují nádvoří a vnitřní části blanenského zámku. Zaměří se i na sklepení. To bude hotové na konci tohoto roku. „Veřejnosti je ale zpřístupníme až na jaře. Plánujeme tam udělat chemickou laboratoř objevitele parafinu Reichenbacha, který na zámku působil," dodala Nečasová.

Ta upozornila, že podle pověstí vedou pod Blanskem různé tajné chodby. Jedna má spojovat blanenský zámek se zámkem v Rájci. „Ta další prý vede z kostela, což je však nepravděpodobné, protože ve středověku se tam rozprostíraly bažiny," podotkla ředitelka.

Do Křtin zřejmě vede tajná chodba, kterou mohli utéct v případě nebezpečí premonstráti ze zábrdovického kláštera v Brně. „Traduje se, že pod křtinským chrámem je úniková chodba, která končí v klášteře, kde žili premonstráti. Ti přijížděli do Křtin pomáhat například o pouti, navíc vzdušnou čarou to je do Brna opravdu kousek," sdělil farář Tomáš Prnka.

Podle něj je však otázka, jestli se pověst zakládá na pravdě. „Pokud ano, chodba bude za staletí už zasypaná," řekl.