Před válkou byla okresní silnice Tišnov – Lomnice – Černá Hora „v Horce“ složena z 18 centimetrů vrstvy štětové, 15 centimetrů vrstvy štěrkové a zásypky 5 centimetrů silné. Štět pocházel z místního pískovce obecního kamenolomu v Žernovníku a štěrk z kamene ze Závisti. To nám říká Moravský zemský archiv - Státní okresní archiv v Blansku, složka „Rekonstrukce okresní silnice Tišnov – Černá Hora v Horce roku 1926“. Dále využiji archiválii uloženou ve stejné instituci „Průběžná automobilová silnice Vratislav – Vídeň, povolení užívání nemovitostí 1940“ a „Pamětní kniha obce Žernovníka“, opatrovaná Obecním úřadem Žernovník.

V únoru 1939 započalo vyměřování trasy dálnice v katastru obce, v květnu byl postaven pracovní tábor a po žních zahájena vlastní stavba. Místních hospodářů se stavba velmi dotkla, neboť zabrané pozemky využívali k pěstování zemědělských produktů.

Na polích a lukách, kudy vede autostráda, původně rostly tyto plodiny: pšenice, žito, ječmen jarní, oves, vikev, vojtěška, jetel a travní směsi, brambory, řepa krmná. Z ovocných stromů jabloň, třešeň, švestka. Z lesních porostů převážně smrk, dále borovice, modřín, dub, vtroušený habr, buk, bříza a lípa. Dotčené parcely byly oceněny, vykoupeny a 30. srpna 1940 zaplaceny. Odkrytá svrchní úrodná hlína byla skladována v hromadách podél dálnice. V tratích Pod Horkou, Na Příčníku, V Polích, Na Babčiné, Ve Žlíbku a V Hranečníku probíhala čilá stavební činnost.

Byly vymýceny průseky lesa různého stáří a vykolíkována trasa dálnice. Ramůvka z místního lomu byla využita na štětovou vrstvu. Na stavbu bylo nasazeno velké množství dělníků, najatých z místního obyvatelstva a hlavně z větší dálky, kteří sem přišli za prací. Pro ty muselo být zajištěno ubytování.

Na západ od autostrády u silnice III/377 pod lesem se nacházel pracovní tábor. Tábor, německy označený Potsdam (česky Postupim), podle města v Braniborsku nedaleko Berlína, byl postaven v květnu 1939 pro dělníky firmy Hrabě a Lozovský, stavební akciové společnosti z Prahy. Tábor pro asi 250 dělníků byl rozprostřen u lesa mezi výše zmíněnou silnicí, odbočkou k nedalekému mlýnu, stavbou dálnice a Šlesingrovým žlíbkem.

Pod Horkou se ještě nacházelo stavební zázemí zmíněné firmy. Východně od jižního předmostí mostu přes silnici III/377 z Černé Hory, hned pod náspem dálnice u lesní cesty do Malé Lhoty, byly dílny, sklady a stavební kanceláře. Dnes je cesta asfaltová a vede do rekreačního střediska Míranka a k Severnímu portálu.

Činnost stavební základny i ubytování dělníků v pracovním táboře, zázemí budované dálnice i kanceláře vedení stavebního úseku nám přiblíží další díl.

JIŘÍ VYMĚTALÍK