Dá se předpokládat, že převážná část předpokládaného systému bude vyplněna množstvím sedimentů. Řada částí bude zborcených nebo zničených. Přesto by mohly existovat významné relikty podzemních prostor. Zkusme stopovat různé indicie, povrchové jevy nebo náznaky v podzemí a hledat stopy hypotetických jeskyní.

Krasové plošiny mezi Sloupem a Ostrovem jsou protkány řadami závrtů a depresí. Ty však zjevně korespondují s hydrografickým systémem Punkvy, především s prostorami Amatérské jeskyně. Pokud by zde existoval relikt původního odvodňování krasu, bude na první pohled nenápadný a nebude snadné rozpoznat jeho skutečný původ. Síť prastarých koridorů by mohla vést mimo úrovně hlavních tahů Amatérské jeskyně, patrně o několik desítek metrů výše. Dosud se však nepodařilo ani náznak prostor podobného charakteru objevit.

Prvním hmatatelným důkazem starého systému mohutných prostor je tunelová chodba pod planinou Harbechy – Hala ve Společňáku, druhá největší prostora v krasu. Harbešská jeskyně je jen zlomkem systému, který pod planinou zjevně existuje, o čemž svědčí výrazné řady závrtů. Jestli se podaří proniknout do dalších jeskyní pod planinou, jistě budou významnými kameny do mozaiky poznání.

Pod planinu Harbechy směřuje také chodba Rytířské jeskyně. Zda je prastarým ponorem, vývěrem či jen obnaženou částí nějakého systému poté, co se prořízl kaňon Suchého žlebu, není dosud zcela objasněno. Je však zřejmé, že Rytířská jeskyně s největším portálem v krasu musela dříve plnit významnou funkci hydrografie krasu. Činnost dřívějšího odvodňování krasových vod byla v bádenu definitivně přerušena mořskou záplavou, během které byl vyplněn sedimenty hluboký Lažánecký žleb. V něm musí být pohřbeno mnoho jeskyní různých výškových úrovní, které zcela jistě souvisely s Harbechy a podzemím Rudické plošiny.

Jestli bájný systém skutečně existuje, musí mimoúrovňově křížit i mladší soustavu Jedovnického potoka, na kterém je vytvořen druhý nejdelší krasový systém České republiky Rudické propadání – Býčí skála. Snad vede někde pod Habrůvkou a Babickou plošinou k Hádecké planince, kde už to je skutečně blízko na konec. Záhadný je osamocený rozlehlý závrt na severním okraji Hádecké planinky, který musí mít souvislost s podzemím, ale v jeho bezprostředním okolí nejsou známy zatím žádné jeskyně.

Cesta k poznání bude ještě trnitá. Pronikání do systému bude probíhat většinou formou drobných objevů. O malých prostorách však rozhodně nelze hovořit v případě záhadného popisu obrovského dómu. Nebyl to právě Absolon, kterému se do bájného systému podařilo dostat? Je na archivní fotografii zachycen největší dóm celé České republiky? O tom bude další díl.

PETR ZAJÍČEK