Přeměnu pohlaví zahájil čtyřiadvacetiletý transsexuál před čtyřmi lety. Za sebou má tři operace. V únoru ho čeká čtvrtá. „Ve dvaceti letech jsem šel na odstranění prsních žláz, poté asi po roce následovalo vyjmutí dělohy a vaječníků. Po této operaci mi do občanky udělili M jako muž. Při třetí operaci mi odborníci udělali penis a letos v únoru mě čeká napojení močové trubice, abych mohl močit ve stoje,“ popisuje trans muž.

To, že je jiný, na sobě pozoruje už od malička. „Byl jsem divné dítě už od školky. K sukním jsem měl odpor vždycky. Když mi je mamka oblékla, brečel jsem. Od střední školy mě všichni oslovují v mužském rodě, což jsem si vždycky přál. Narodil jsem se v Ostravě jako Karolína, postupně mi říkali Kájo a v jednadvaceti letech jsem se přejmenoval na Edwarda podle hlavního hrdiny z filmu Stmívání. Kamarádka říká, že mu jsem i podobný,“ směje se mladý muž.

Primářka sexuologie Petra Sejbalová z Fakultní nemocnice Brno.
Udělejte ze mne kluka: půlku žádostí o změnu pohlaví chtějí na jižní Moravě děti

Jako Edího ho nejdříve přijala babička. „Vysvětlil jsem našim, aby si to nebrali za vinu, že jsem transsexuál. Chtěl jsem operace, protože jsem se vnitřně cítil jinak než jsem vypadal na povrchu. Pochopili to a ve všem mě podpořili a mám v nich oporu dodnes,“ raduje se trans muž.

S výsledky operací je spokojený. Cítí se díky ním šťastný a zdravý. „Operace mi změnily život. Už dlouho jsem trpěl a teď konečně jsem v tom správném těle a jsem sám sebou psychicky i fyzicky. Pro mě je stropem dokonalosti to, že lidé nepoznají, že jsem byl žena. Díky hormonům mám vousy i mužský hlas. Navíc se už nestydím si sundat tričko či jít do bazénu a ukázat lidem jizvy. Kvůli těm šrámům si myslí, že pracuji třeba jako hasič,“ směje se mladík.

Všechny zákroky konzultuje s brněnskou primářkou sexuologie Petrou Sejbalovou. „Každý krok je velké rozhodnutí a není cesty zpět. Všem, kteří o tranzici uvažují, doporučuji, aby do toho nešli hrozně brzo, všechno chce svůj čas. Operace musí mít prodlevy, aby člověk neriskoval život,“ říká mladý muž.

Toby Švédů ze Znojemska se narodil jako dívka. Je transmužem, prochází změnou pohlaví. Před sebou má ještě jednu operaci. Foto: Archiv Tobyho Švédů
Žil v nesprávném těle. „Teď jsem spokojený,“ říká transmuž

Dvě operace Edward podstoupil v Brně a jednu ve Znojmě. „Hledal jsem dobré doktory. Objížděl jsem je osobně, protože mě zajímalo, jaké mají metody a podle toho jsem si vybral toho nejlepšího. Záleželo mi na tom, jak budu finálně vypadat a chtěl jsem mít co nejmenší jizvy," sděluje muž.

Přeměnu z ženy na muže bere jako dar od Boha. „Jsem věřící křesťan církve Adventisté sedmého dne, takže celý proces tranzice je pro mě boží úděl. U druhé operace jsem měl zástavu srdce a embolii. Tím, že jsem to přežil, jsem se rozhodl, že je to moje cesta, kterou i přes komplikace chci jít a nehodlám se vzdát,“ dodává mladík.

Díky jeho pozitivním i negativním zkušenostem teď pomáhám lidem, kteří se na přeměnu pohlaví chystají. „Píši o tom blog na internetu, diskutuji s nimi na facebookových skupinách a chodím na různé přednášky. Kdybych se narodil hned jako chlapec, tak bych nebyl takový jako teď,“ dodává.

Řidič David Hrůza pomohl lidem z hořícího domu v brněnské Bystrci.
Brněnský šalinový hrdina zachránil lidi z hořícího domu: Kouř byl hrozný, říká

Všechny zákroky mladíkovi zaplatila zdravotní pojišťovna. „Každou plánovanou operaci jsem obhajoval před odbornou komisí Ministerstva zdravotnictví pro operační přeměny u transsexuálů. Ptali se mě, proč to chci, zda jsem minimálně dvanáct měsíců na hormonech, abych měl stabilní hladinu testosteronu a byl psychicky vyrovnaný. Kritérií musí člověk splnit několik, aby to měl zdarma,“ informuje mladík.

Vlastní děti mladý muž už mít nemůže. „Toto rozhodnutí jsem musel udělat před operacemi, protože při proměně každý ztratí plodnost. Došel jsem k názoru, že je na světě spousta miminek bez rodičů, takže si možná v budoucnu nějaké adoptuji. Aktuálně mi dělá radost moje fenka křížence Lili, ona je vlastně moje děcko,“ směje se milovník zvířat.

Transsexuál je zatím svobodný. „Vztah aktuálně nehledám, nechci se zatím usazovat, ale mám kamarádky. Ve vztahu neřeším, co je člověk za pohlaví, ale zda si spolu rozumíme a máme se rádi,“ říká.

Ještě za tmy vyrážejí řidiči s prvními autobusy brněnského dopravního podniku z vozovny v brněnské Slatině. Zaplněné parkoviště se postupně vyprazdňuje.
260 autobusů vyráží vozit lidi po Brně: podívejte se, jak ranní výjezd vypadá

Minulý rok napsal knihu Dívka co není dívkou, kde popisuje celou svoji změnu pohlaví. „Lidé se tam dočtou jaké jsou možnosti přeměny, jak jsem to všechno prožíval, jak jsem měl občas i deprese, protože jsem se bál, jak to dopadne nebo stres z operací a z toho, jak mě přijme okolí,“ popisuje v knize.

Muž se vyučil truhlářem ve Znojmě. V současné dobře pracuje jako fotograf. „Rád fotím přírodu, zvířata či farmáře. Za zakázkami létám i do zahraničí. Cestování je můj koníček,“ rozplývá se umělec.