Plynové masky odpočívají ve skladech

Hlasitý zvuk sirény protíná ticho ve třídách. Začíná cvičný poplach. Žáci si nasazují plynové masky a v houfu opouštějí školní budovu. Takhle vypadalo v minulosti cvičení civilní ochrany.

„Pamatuji si, že masky strašně páchly. Jednou na mně dokonce paní učitelka testovala, jestli maska dobře funguje, a zacpala její chobot,“ zavzpomínala Šárka Vymazalová z Rájce-Jestřebí s tím, že se skutečně přísun vzduchu zastavil. Se spolužáky pak zkoušeli to samé a zjistili, že ne každá maska je spolehlivá. „Je ale možné, že ji někteří neměli správně nasazenou,“ dodala při vzpomínce s úsměvem Vymazalová.

Podobná cvičení civilní ochrany si už nyní žáci a studenti nevyzkouší. Masky totiž vedení škol muselo odevzdat do centrálních skladů. Podle vedoucího oddělení krizového řízení pro Jihomoravský kraj Miroslava Menšíka byly masky zchátralé a zteřelé.

„Před dvěma lety jsme je v jednotlivých školách vybrali a nyní je opravujeme. V případě potřeby budou lidem k dispozici,“ uvedl Menšík s tím, že by muselo jít o výjimečnou situaci například v podobě mezinárodního ohrožení.

Na masky by měli nárok děti a mladí do osmnácti let, pak pacienti nemocnic a lidé z různých sociálních ústavů. Ostatní si mohou masku koupit. „Stojí do čtyř tisíc korun, ale lidé by se o ni museli starat a obměňovat ji,“ upozornil Menšík.

Hromadné úkryty se podle něj ruší. Na jejich údržbu nejsou peníze. „I dříve však byly téměř zbytečné. Zachránily by velmi malé množství lidí,“ dodal s tím, že v současnosti se klade důraz na bezpečí jednotlivce.

Ve školách nyní pracují s příručkami záchranářů, ve kterých jsou rozebrány modelové situace obecného ohrožení. Tvrdí to Marie Valášková z oddělení civilní ochrany v Blansku.

„Na Blanensku připadá v úvahu ohrožení lidí například při povodni nebo úniku chemických látek z některé továrny,“ míní Valášková. Jak se zachovat v kritických situacích, radí lidem také hasiči na internetových stránkách www.firebrno.cz.

Cvičení v maskách vyměnili studenti boskovického gymnázia za přednášky a nácvik hromadného přesunu do bezpečí. „V dnešní době se už s kryty ve školách nepočítá. Přesto v budově školy máme prostory, které by se takto daly využít,“ přiblížil ředitel boskovického gymnázia Drahomír Skořepa.

Podle jeho slov však studenti prošli školením, jak se v případě ohrožení života chovat. „Jezdí k nám zdravotníci i hasiči. Simulujeme havárii v jaderné elektrárně nebo na zimním stadionu či požár,“ přiblížil .

Evakuaci jednou ročně nacvičují i žáci boskovické základní školy. Scénář je však každý rok jiný. „Vyhlásíme poplach a trénujeme opuštění budov. Jinak za dětmi jezdí policisté i hasiči, proškolují se také v podání první pomoci,“ řekl ředitel Základní školy Boskovice Vladimír Ochmanský.

Jak zní siréna

Signály prvků varování v ČR - popis signálů, jejich grafické znázornění a zvukové ukázky u všeobecné výstrahy, zkoušky sirén a požárního poplachu.

Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může být vyhlašován třikrát za sebou v cca tříminutových intervalech. Po jeho zaznění bude vždy následovat tísňová informace z hromadných informačních prostředků (republikové, regionální a místní působnosti). V té bude obyvatelstvo vyrozuměno o jakou hrozící nebo vzniklou mimořádnou událost se jedná.
Všeobecná výstraha je jediným signálem varování obyvatelstva v celé ČR.

Jedná se o nepřerušovaný tón sirény trvající 140 vteřin. Jedná-li se o elektronickou sirénu nebo místní rozhlas zapojený do systému varování bude vysílána verbální informace: "Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén. Právě proběhla zkouška sirén. Zkouška sirén".

Zkouška sirén se obvykle provádí každou první středu v měsíci ve dvanáct hodin.

Termíny zkoušek sirén v roce 2009

Požární poplach

Slouží jen ke svolání jednotek požární ochrany a není varovným signálem pro obyvatelstvo. Je vyhlašován jednou přerušeným tónem sirény během jedné minuty a nebo, jde-li o elektronickou sirénu, napodobením hlasu trubky troubící tón ,,HÓ-ŘÍ", ,,HÓ-ŘÍ" také po dobu jedné minuty.