„O létání jsem snil už jako malý kluk. V patnácti jsem začal létat na větroních a po gymnáziu jsem vystudoval Vysokou vojenskou leteckou školu v Košicích. Pak jsem nastoupil na základnu v Prostějově, kde jsem létal s bitevním vrtulníkem,“ popisuje cestu ke svému životnímu snu pětačtyřicetiletý Schwarz.

V roce 1995 se prostějovský vrtulníkový pluk přestěhoval do Přerova. „Rok poté jsem se účastnil první vrtulníkové mise na území bývalé Jugoslávie pod vedením NATO a OSN. Na základnách jsme se střídali asi po třech měsících,“ říká pilot. Většinu svého času tak trávil mimo domov. „Na výchovu dětí byla manželka prakticky sama. Jsem jí vděčný za to, že mě podporovala,“ dodává Schwarz.

S jednotkou sil okamžité reakce, která vznikla pod vedením NATO, se účastnil cvičení po celém světě. „Jako elitní skupina jsme byli připraveni kdykoliv zasáhnout,“ vzpomíná Schwarz. Pro velení NATO pracoval také tři roky v Holandsku. Odtud byl několikrát odvelen do Afghánistánu, nejdéle na čtyři měsíce. Tam to nebyla žádná legrace. „Člověk musí být ostražitý, střelba je tam na denním pořádku. Při pozemní misi v Kábulu jsem zažil i raketový útok,“ dodává pilot, který se po misi vrátil zpět na přerovskou základnu, kde působí dodnes.

Do Afghánistánu se ale vydal ještě jednou. A to v roce 2009 jako velitel první vrtulníkové jednotky vyslané z Česka. „Vojáci se zde společně se Spojenci a afghánskou vládou pokouší udržet mír. Pomáháme s přepravou materiálu i lidí. Zároveň spolupracujeme s naší jednotkou v Lógaru,“ vysvětluje pilot, který ve vzduchu strávil už tři a půl tisíce hodin. Základna Sharana, na které vojáci působí, spadá pod velení Američanů. „S úsměvem vzpomínám na slova gymnazijní profesorky o důležitosti angličtiny. V té době jsem to nebral vážně. Nakonec jsem se jazyk musel pracně doučit,“ uzavřel pilot.

JANA NAVRÁTILOVÁ