Petr Mareček z Mladkova, který je žákem deváté třídy Základní školy Boskovice, začal vzpírat v deseti letech. „Předtím jsem dělal judo, motokros a další sporty, zkoušel jsem všechno možné. Trenér tehdy pořádal ve škole nábor. Mě vzpírání hodně chytlo. Takže se teď naplno věnuji jen jemu, doplňkově chodím běhat a plavat," popisuje chlapec.

První rok byl hlavně o trénování techniky. Petr se ji učil třeba na násadě od smetáku, běhal sprinty, házel medicinbalem, skákal do dálky. A velmi brzy se dostavily první úspěchy. „Asi po třech měsících vzpírání jsem udělal český rekord v kategorii do 32 kilogramů. Tehdy jsem trhnul 31 kilogramů," vzpomněl první úctyhodný výkon vzpěrač. Nyní soutěží v kategorii do 62 kilogramů. Jeho osobní rekord v trhu je zatím 106 kilogramů a v nadhozu 124 kilogramů.

Mladíkovými zatím největšími úspěchy je druhé místo na mistrovství Evropy 2013 v kategorii do patnácti let a dvě vítězství na turnajích v Turecku. Dále má řadu titulů mistra republiky v kategoriích do 17, 20, 23 let i mezi dospělými muži.

Volno jen v neděli

Čím to je, že se mu tak daří? Stěžejní pro úspěch je podle Petra trénink. A on ho rozhodně nepodceňuje. „Teď mám devět až deset dvoufázových tréninků týdně, ráno a odpoledne. Jeden trénink trvá hodinu a půl až dvě hodiny. V neděli mám volno, to chodím plavat," vyjmenovává mladík soutěžící za oddíl vzpírání TJ SOUz Boskovice. I když jeho tréninkový plán vypadá náročně, Petrovi nevadí. „Vzpírání mě hodně naplňuje a baví. Samozřejmě mě motivuje, že mi to jde," říká.

Jen tréninky ale úspěch nezaručí. Kromě určitého talentu a dispozic musí vzpěrač také hodně dbát na správnou výživu. „Nestačí jen zvedat činku. Důležitý je jídelníček, doplňkové sporty, doplňky stravy, vitamíny. Poslední dva měsíce jsem třeba vůbec nejedl čokoládu, protože jsem nyní v přípravě na mistrovství Evropy do 17 let v Polsku. Odjíždím za necelé dva týdny, takže mám teď docela přísnou dietu, abych udržel váhu do 62 kilogramů. Nesmím žádné tuky, hlídám si bílkoviny, večer už moc nejím sacharidy," vysvětluje Petr.

Doplňky stravy jsou podle něj důležité, ovšem na doping má jednoznačný názor. „Odsuzuji ho a jsem přesvědčený, že k němu nikdy nesáhnu. Jsem teď zařazený v monitoringu, takže dopingoví komisaři mohou přijít kdykoliv i ke mně domů. Nemám s tím problém," objasňuje svůj postoj.

Petr Mareček je momentálně nejlepším českým vzpěračem v kategoriích do 17 a do 20 let. Výzev před sebou vidí hodně. Příští rok může naposledy soutěžit mezi juniory do 17 let, takže by rád dovezl z mistrovství Evropy další medaili. Nyní ho čeká kvalifikace na olympiádu mládeže, která se na podzim uskuteční v Číně. „Samozřejmě bych se rád někdy dostal i na velkou olympiádu, ale to je ještě daleko," plánuje mladý vzpěrač.

Život s činkami

Vzpírání se určitě chce naplno věnovat i při studiu střední školy. Od září nastupuje na Obchodní akademii do Blanska. „Pokud to půjde, chtěl bych vzpírání dělat profesionálně. Vrcholově se dá soutěžit tak do třiatřiceti let, pak by mi nevadilo v tomto oboru třeba trénovat mladé lidi," nastiňuje možnou budoucnost Petr, který je od letošního dubna také členem české reprezentace.

I když má nabídky jít třeba do Prahy nebo do Ostravy, chce zatím zůstat věrný boskovické vzpírárně, kde trénuje skoro denně. „Časem samozřejmě nevylučuji, že odejdu například do Prahy, nasbírat zkušenosti. Ale zatím chci být doma," říká. Váží si podpory rodičů, kteří musí speciálně kvůli jeho sportu kupovat hodně kvalitní jídlo. „To samozřejmě stojí dost peněz. Naši mě jezdí podporovat i na závody," je rád mladík.

Petr Mareček oceňuje, že se díky vzpírání také podívá do světa. „Byl jsem třeba v Turecku, Litvě, Polsku. Pokud vyjde olympiáda, bude to skvělé, protože do Číny se člověk hned tak nedostane," dodává talentovaný vzpěrač.