Pětadvacet. Zhruba tolik dětí mělo být nejméně v každé třídě, aby školy dostaly vysoký příspěvek od státu. „Chceme tím bojovat proti poloprázdným třídám," řekl zhruba před půl rokem náměstek ministra školství Ladislav Němec. Ty, které by na hranici nedosáhly, by si musely doplácet na provoz ze svého. Utrpěly by tím hlavně obce, které školy zřizují. Protože pokud peníze na školu nebudou v rozpočtu, školy minimálně sníží počet ročníků, sloučí se nebo zaniknou úplně.

Nový ministr však rozhodl jinak, příspěvky na žáky doplní paušály. „Jde v podstatě o to, že příspěvek na žáka bude jednotný pro daný stupeň školy a paušál pro školu bude nějakým způsobem zohledňovat velikost školy, lokalitu a celou řadu dalších parametrů," vysvětlil Němec s tím, že přesnou podobu bude ministerstvo vytvářet, až budou známy státní rozpočty 2013 a 2014, kde se ale už nyní počítá s dalšími škrty ve školství. Změny pak začnou platit od roku 2014.

V první řadě druhé stupně

Jako první by ve školách s malým počtem žáků nejspíš ustoupily druhé stupně. Z toho měli velký strach třeba Benešovští, kde ročníky na prvním i druhém stupni v některých předmětech spojují do společných skupin. „Přitom v obcích, kde je devítiletá škola, je úplně jiný život, více kultury. Obec má lepší jméno a celkový dojem je úplně jiný. Sice nás to stojí peníze a starosti navíc, ale vyplatí se to," přiblížil starosta obce Antonín Rus. Z obecního rozpočtu platí provoz školy i sto sedmdesát tisíc na plat jedné ze dvou uklízeček.

Rus navíc netuší, co by si obec počala s prázdným prostorem ve vyklizených třídách. „Budeme mít tři prázdné místnosti, které ale musíme pořád vytápět, nebude se tam snad jen svítit a často uklízet. Přitom jsme před dvěma roky dali devět miliónů za rekonstrukci školy. Peníze byly z dotací a mířily na dlouhodobě udržitelný projekt. Když se to nepovede, dotaci musíme vrátit. Proto školu musíme udržet stůj co stůj," vysvětlil benešovský starosta.

Obce si přilepší

A vypadá to, že svítá na lepší časy. Podle nového rozpočtového určení daní, které v červnu bude schvalovat parlament, si totiž obce, které zřizují školu, oproti těm ostatním ještě trochu více přilepší. „Okolní obce, ze kterých žáci dojíždějí do naší školy, nám na ně nyní přispívají. Podle nového zákona nebudou platit nic a my dostaneme o to více peněz na školu centrálně od státu," vysvětlil Rus.

Rozpočtové určení daní s ohledem na zřizovatele škol vítají i ve Křtinách. Tam se žáci na druhém stupni učí zvlášť. A zatímco letošních osmáků je dvaadvacet, těch o rok mladších je o polovinu méně. „Dětí ve třídě máme oproti jiným školám ještě docela dost. Stejně ale doplácíme na školu ročně milion sedm set tisíc. Podle nového rozdělování daní nám má do rozpočtu orientačně přibýt asi dva a čtvrt miliónu, takže bychom tím alespoň tyto náklady zaplatili," popsal tamní starosta František Novotný.

Rozhodnutí ministra Fialy vítá i starostka Žďárné Radomíra Hénková. Tamní škola s kapacitou dvě stě žáků, je nyní zaplněná ze dvou třetin. „Vesnická škola má svůj význam. I když je malá, neznamená to, že je horší. Je to ekonomická zátěž, ale když tak budeme pohlížet na všechno, nebudeme mít nic," upozornila Hénková.