Průvodci a zároveň ochotníci z divadelního spolku Křový tam chystají kostýmované prohlídky Ďábelský Výpustek pravidelně už dvanáct let. „Děkujeme, že jste se na nás přišli opět podívat a nezklamali jste. I když to teď není jednoduché. Jen, prosím, kdo máte baterky, tak nesviťte čertům do očí. Nemají to rádi a zlobili by se,“ vítá další výpravu před vstupem do jeskyně průvodkyně Věra Šebelová.

Pak už před děti po schodech sestupuje dvojice nezvedených čertů z pekelné školy Čuřil s Benetkou. Opět nemají hotový domácí úkol a řeší, jak obelstít svého učitele. „Co kdybychom mu přičarovali takovou běhavku,“ dumá jeden z čertů nad knihou kouzel. „Děsběs je ten nejhorší učitel na světě,“ stěžuje si jeho vypečený kamarád. „Já mám ale nejhodnější paní učitelku na světě,“ hlásí ze skupiny návštěvníků jedna z holčiček.

Za chvíli už míří se špalírem dalších dětí a dospělých do nitra jeskyně v Moravském krasu. Cestu ve tmě lemují kalíšky se zapálenými svíčkami. Na okolní stěny vrhají strašidelné stíny. Spousta dětí je rázem potichu a za svitu baterek křečovitě svírají ruce rodičů. „To je peklíčko co?“ popichuje ještě před chvíli upovídaného vnoučka babička.

Demolice boskovického Velenu? Místo zchátralého hotelu je už holá plocha.
Demolice boskovického Velenu: místo zchátralého hotelu je už holá plocha

Výprava přichází do pekelné třídy, kde Benetka s Čuřilem nezvládnou zadané kouzlo a místo čuníka vyčarují prasečí obličej učitelce Krákavé. Za to vyfasují sto let po škole. V kotelně je však zachraňuje školnice a půjčuje jim andělská křídla. Tím pádem můžou pomáhat andělovi s Mikulášem při rozdělování dárků. Dědouška s bílým plnovousem a berlou je však potřeba nejdřív přivolat. „Mikuláši, Mikuláši!“ rozburácí Výpustek dětské hlasy.

A je to tady, Mikuláš opravdu přichází. Ptá se dětí a pak i rodičů, jestli byly hodné. Moc tomu nevěří a ptá se proto znovu. Děti si ho definitivně získají tradičním popěvkem, ve kterém ti nejhlasitější původní koláč nahrazují bez zaváhání gulášem. „Mik, Miku, Mik, Miku, Mikuláš, přišel s čertem na guláš. Mik, Miku, Mik, Miku, Mikuláš, přinesl nám zimní čas,“ zní sborově jeskyní.

A pak už přichází na řadu rozdávání dárečků. Mikuláš postupně vyvolává děti. Kromě dárků dostávají také speciální mikulášské osvědčení, že jsou hodné. „Moc se nám to líbilo,“ usmívá se na konci prohlídky před jeskyní Alena Nečasová z nedaleké Habrůvky.

Na Ďábelský Výpustek přijela s šestiletým vnukem Matyášem, který chodí do první třídy. „Nebál jsem se, že mě čerti odnesou do pekla. Pomáhal jsem totiž babičce na zahrádce s květinkami. A mamince pak s čištěním umyvadla,“ hlásí chlapec a hrdě ukazuje mikulášské osvědčení hodného dítěte.

Konec listopadu přinesl první sněhovou nadílku. Fotografie byly pořízeny v Ochozi u Brna.
Vládkyně zimy Morana přišla do Moravského krasu. Ledovými prsty cukruje stromy

Před jednou hodinou odpoledne se pak na další vstup do Výpustku chystá také rodina Robina Wolnyho z Bílovic nad Svitavou. Dva synové pobíhají kolem rodičů s červenými rohy na čepicích. „Na akci jsme dostali tip od kolegy z práce. Jsme tu poprvé a těšíme se na čerty. Když půjde do tuhého, tak to snad zachráníme básničkou,“ směje se vousatý muž.

Mikulášské prohlídky s čerty pokračují ve Výpustku i v neděli od desíti ráno do pěti hodin odpoledne. Vstup je každou hodinu, je však nutná rezervace. „Snažíme se každý rok vymyslet a sehrát jiný příběh. Loni živé vstupy nebyly kvůli epidemii koronaviru, tak jsme alespoň natočili on-line verzi pro naše příznivce. Na živé publikum jsme se po roce moc těšili,“ říká na rozloučenou za křtinské ochotníky z Křový režisér Jiří Liška.