Před časem sklárny z Úsobrna zažalovaly stát. Verdikt soudu se očekává v příštích měsících. Nedávno jste podali i stížnost k Evropské komisi. Vraťme se ještě k podstatě správní žaloby. Proč tvrdíte, že váš podnik stát diskriminoval v době, kdy se ceny energií skokově několikanásobně zvedly?

Žalobu jsme podali z důvodu diskriminačního přístupu ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, respektive českého státu, ohledně podpory firmám na kompenzace cen energií v roce 2022. Nastavení podpory bylo takové, že velké firmy získaly přímou dotaci a dodatečně i cenové stropy, malé a střední firmy měly naopak podporu pouze skrze cenové stropy. Navíc se podmínky podpory ze strany ministerstva měnily, a to právě v neprospěch malých firem.

Předseda představenstva akciové společnosti Sklárny Moravia Pavel Bartoň.Předseda představenstva akciové společnosti Sklárny Moravia Pavel Bartoň.Zdroj: Se souhlasem Pavla BartoněA původní koncept podpory?

Ten byl ještě v rovnováze. Malé a střední firmy měly cenové stropy, velké firmy přímou dotaci. Diskriminační přístup vůči malým energeticky náročným firmám vznikl paradoxně za situace, kdy má vládní koalice ve svém programovém prohlášení zmíněnu prioritní podporu malým a středním podnikům. V programovém prohlášení stávající vlády je dokonce věta: Podpora z veřejných financí nesmí jít na zvyšování zisků a vlivu velkých firem.

Rozumím tomu dobře, že sklárny z Blanenska stát ochránil "jen" zastropováním cen energií a velké konkurenční firmy mohly souběžně žádat i o dotace a byly úspěšné?

Ano je to tak. A s ohledem na propad cen energií pod úroveň cenových stropů od ledna 2023 se „ochrana“ skrze cenové stropy u nás a věřím ani u naprosté většiny subjektů nijak neuplatnila.

Sklárny Moravia v Úsobrně na Blanensku zaměstnávají v současnosti kolem dvou stovek lidí.
Po žalobě stížnost. Podpora státu byla nastavená špatně, tvrdí skláři z Úsobrna

Upozorňovali jste na tento nepoměr státní úředníky?

Samozřejmě. Přes naše opakované apely a dlouhodobou konstruktivní snahu o nalezení řešení, ale neměl nikdo ze strany vládní koalice tento „dvojí metr“ ochotu řešit a napravit. Jako poslední možnost jsme se proto rozhodli podat správní žalobu proti postupu Ministerstva obchodu a průmyslu. Věříme že ve špatném nastavení podpory byla překročena mez, která dokonce i u režimu dotací je v právním státě nepřijatelná. Ze stejného důvodu jsme letos v lednu podali i stížnost k Evropské komisi proti postupu českého státu.

V rozhovoru se dále dočtete:

  • Kdy sklárny žádaly o dotace
  • Jak je energetický provoz podniku náročný
  • Jaká je podpora firem v zahraničí
  • Kdo má zájem o odkup skláren v Úsobrně

Kdy jste o dotaci žádali?

O dotaci jsme žádali poté, co byla vypsána výzva pro velké podniky. To znamená, že v první polovině loňského roku. Už tehdy bylo zřejmé, že podmínky výzvy nesplníme, ale přesto jsme se rozhodli žádost podat. Zároveň jsme žádali ministerstvo o narovnání podmínek, tak aby nebyly diskriminovány subjekty v kategorii malých a středních firem. Vypsaná podpora byla tak absurdní, že nám jako sklárně byla podpora podle metodiky výzvy ministerstva ve výši 19 651 105 korun zamítnuta z důvodu toho, že jsme „malá firma“. Ale například celostátní komerční televizi byla kompenzace na ceny energií poskytnuta ve výši 5 809,80 korun. Ti co pomoc skutečně potřebovali ji nedostali, naopak ti, pro které pomoc byla zanedbatelná, ji čerpali.

Základní škola ve Velkých Opatovicích. Ilustrační foto.
Zamořená škola? Vedení selhalo s oznámením, tvrdí rodiče ve Velkých Opatovicích

Můžeme srovnávat energetickou náročnost skláren s provozem televize?

Nikoho ze zodpovědných vládních činitelů už nezajímalo že dopad energetické krize na sklárnu byla v tomto konkrétním případě 3 400 krát větší než na komerční televizi. Obrázek o tom, jak je energeticky náročný provoz televize, a jak moc pomůže kompenzace 5 810 korun této televizi se ziskem 650 milionů, si můžete udělat sám.

Byla nepřiznaná kompenzace ve výši bezmála dvacet milionů s ohledem na vaše tržby a velikost podniku zásadní?

Poškodila naši konkurenceschopnost. Z našeho pohledu se jednalo o hrubé nabourání rovných podmínek na trhu. To že vládní koalice postupovala zcela v protikladu k vlastnímu programu je politická rovina.

Boskovická spojka? Stavební povolení očekávají železničáři příští rok.
Vlakem z Boskovic do Brna za čtyřicet minut. Stavba spojky začne za rok

Máte zákazníky po celém světě a vlastně i konkurenci. Jak byla podpora ze strany státu v době energetické krize nastavena tam?

Situace byla v roce 2022 velmi těžká a složitá, ceny energií bezprecedentní. Tomu všemu rozumíme. Ale samotný program podpory byl ze strany českého státu připravený zoufale špatně. Toto se nikde jinde v zahraničí nestalo. Máme jako exportní firma informace o tom, jak byla podpora nastavena tam. Například v Itálii nebo v Německu, kde byl přístup k firmám spravedlivý a v rovnováze. Pokud by podpora nebyla pro nikoho, pak by to bylo spravedlivé pro všechny a neměli bychom s tím větší problém. Koneckonců chápeme že stát musí šetřit.

Co je pro vás za hranou?

Podle nás není přijatelné akceptovat stav, kdy tři sklárny na jednotném trhu dotaci čerpají nebo mohou čerpat s ohledem na svoji velikost. Čtvrtá sklárna střední velikosti je od podpory odstavena, jen proto že není součástí nadnárodního koncernu a nesplňuje velikostní limit. V podstatě jsme doplatili na to, že jsme sklárnou stále ve vlastnictví českých majitelů, nejsme součástí většího celku, holdingu nebo nadnárodní korporace.

Nemocnice v Boskovicích. Snímek je ilustrační.
Nemocnice v Boskovicích funguje bez omezení. Město dál řeší, zda se jí zbaví

Můžete být ohledně konkurence konkrétnější?

Další sklárna vyrábějící skleněné obaly působící v Jihomoravském kraji, Vetropack Moravia Glass, obdržela dotaci ve výši bezmála 35 milionů. Je to veřejně dostupná informace ze seznamu Ministerstva obchodu a průmyslu. Tato sklárna je velikostí velký podnik v rukou zahraničního majitele. Zdůrazňuji, že není chyba této sklárny, že si o dotaci zažádala a obdržela ji. Selhání je zde výhradně na úrovni ministerstva, respektive českého státu. Podle mých informací šlo o politické rozhodnutí, spíše než o špatné nastavení ze strany úředníků. Co je alarmující, toto politické rozhodnutí je, jak už jsem uvedl, zcela v protikladu k deklarované politice vládní koalice.

Před časem jste údajně dostali nabídku na odkup Skláren Moravia. Je to pravda? Můžete přiblížit od koho a jak jednání dopadla?

Tato věc je citlivá a nerad bych zacházel do detailů. Nemám od zájemce, který nám dal nabídku, svolení tuto věc mediálně prezentovat. Obecně jako majitelé sklárny obdržíme nabídek i několik ročně. Není to nic neobvyklého a vždy platí, že nabídka bývá ve vší slušnosti odmítnuta, s tím že chceme rozvíjet a i nadále budovat ryze českou firmu.

Jedinečnou sbírku kamélií piplají v Rájci už přes 50 let. Zámecké skleníky otevřou na Valentýna. Na snímku kastelánka Zdeňka Kalová.
VIDEO: Sbírku kamélií piplají v Rájci přes padesát let. Ukáží je na Valentýna

Byla od domácího nebo zahraničního zájemce?

Od zahraničního majitele jedné ze zbývajících tří skláren v České republice. A přišlo nám to popravdě opravdu dost bizarní. O sklárny v Úsobrně má zájem zahraniční subjekt, kterému český stát svým „programem pomoci“ umožní čerpat dotace. A poté, mimo jiné i za tyto dotační peníze, pak může tento zahraniční majitel významného holdingu koupit už poslední ryze českou sklárnu. Kterou majitelé, management a zaměstnanci, budují a rozvíjí v podmínkách tržního prostředí a zahraniční konkurence.

Jako firma přitom platíte desítky miliónů ročně na daních, odvodech, emisních povolenkách…

Je to tak. A když má jednou za třicet let přijít pomoc ze strany státu, protože na trhu s energiemi dojde ke kolapsu, tak nejenže nepřijde ani koruna pomoci, ale ještě je podpořena naše zahraniční konkurence. Dovolím si tvrdit že jde o výsměch, a v zemích na západ od České republiky by byl zodpovědný ministr průmyslu donucen podat demisi.

Lyžování v Olešnici na Blanensku. Snímky se zahájení sezony 8. prosince loňského roku.
Lyžařským areálům na Blanensku pomohly mrazy. Rozšiřují nebo obnovují provoz

Když se správní žalobou neuspějete, jaký zvolíte další postup?

Podali jsme i stížnost k Evropské komisi. Jsme přesvědčeni že i u dotační politiky musí existovat limity a hranice, které nemohou být překročeny, zejména s ohledem na zjevné a flagrantní porušování rovných podmínek na trhu.

Podle informací Ministerstva obchodu a průmyslu žádné obdobné žaloby v tuto chvíli neeviduje. Firmy podaly celkem 1 041 žádostí. Z toho ministerstvo schválilo 933 žádostí za 5,4 miliardy korun…

Důvodem je mimo jiné i to, že mnoho firem žádost nepodalo, protože vědělo, že neplní kritéria. My jsme žádost odeslali i s vědomím že narazíme. To pak byla výhoda, protože jsme mohli soudně napadnou rozhodnutí. Kdybychom žádost nepodali, pak bychom se ani nemohli bránit. Toto nastavení vyplývá z toho, jak funguje svět dotací. Zde je legislativa nastavena tak, že je vše nenárokové a nelze nic napadat nebo žalovat. My měli štěstí, že jsme intuitivně do toho šli. Sice byla žádost odmítnuta, musela být – to jsme věděli. Ale alespoň nám to otevřelo dveře k tomu, bránit se právní cestou. Mnoho firem toto neví, ani my jsme to nevěděli. Další poškozené firmy jsou naštvané, ale nic už nezmůžou.

V době energetické krize a válečného konfliktu na Ukrajině jste museli odstavit jednu z pecí, propustit část zaměstnanců. Přežili jste. S čím se potýkáte nyní a co vnímáte jako největší problém?

V tuto chvíli vidíme jako největší problém ochlazení poptávky u našeho sortimentu. Tento problém je ale minimálně celoevropský, víme že mnoho jiných skláren odstavilo pece, omezuje výrobu a čelí výraznému propadu poptávky na trhu obalového skla. Podobný stav panuje i v jiných segmentech. Nejen v těch energeticky náročných. Jako sklárna tak zažíváme velmi náročné období, požadavky spojené s evropskou politikou Green Deal nejsou k energeticky náročné výrobě přátelské. Konflikt na Ukrajině a následná energetická krize byla dramatická pro všechny. Na to si nechceme stěžovat, situace je náročná pro obyvatele, firmy i státní rozpočty. Bohužel ale i v oblasti regulovaných složek cen energií opět vidíme dvojí metr v nastavení ze strany českého státu.

V jaké podobě?

Konkrétně se jedná o daň z energií u mineralogických procesů. V České republice je zavedená nově, v jiných zemích Evropské unie není. Opět nám to jako exportní firmě dále snižuje konkurenceschopnost. Toto nastavení platí pro všechny firmy v České republice, ale s ohledem na jednotný trh unie vnímáme tento postup státu jako závažnou chybu. Můžeme se ptát proč jiné země naopak svůj průmysl podporují v rámci legislativy Evropské unie a pouze Česká republika jde opačným směrem? Všude se mluví o rovných podmínkách, ale tam kde je to pro konkurenceschopnost zásadní, tam se to zapomíná. Stát by si měl lépe rozmyslet kde šetřit, a kde se to už nevyplatí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mrazivá krása v Moravském krasu. Podívejte se, co teď láká turisty

Zdroj: Deník/Lukáš Ivánek