Již třetí návrh na opravu památkově chráněného Panského dvora v Boskovicích za poslední tři roky předložil nedávno památkářům Luděk Řehoř. Ten je jednatelem společnosti Pražská 5, která bývalé hospodářské budovy ze sedmnáctého století vlastní. Navržená rekonstrukce však ani do třetice nevyjde.

Přestože s ní brněnský Národní památkový ústav opět souhlasil, boskovický odbor státní památkové péče ji znovu zamítl. „Stal jsem se obětí protichůdných názorů těchto dvou institucí. Na návrhy oprav jsme vynaložili spoustu peněz. Jen za projekty jsme dali několik set tisíc korun. A přesto jsme úplně na začátku, v ruce nemáme vůbec nic," uvedl Řehoř.

Panský dvůr má po rekonstrukci sloužit jako vícefunkční objekt s relaxační a léčebnou zónou či restaurací. Možná i se speciální mateřskou školou s rehabilitací, vodoléčbou a provozem estetické medicíny. Boskovické odborníky však neobměkčila ani částečná změna projektu, která spočívá v prosvětlení střechy vybudováním takzvaných pavlačí.

Původně měla být takto upravena tři křídla, v novém návrhu už jen dvě. Referentka boskovické památkové péče Alena Dvořáková ale ve svém zamítavém stanovisku považuje takový návrh za nepřípustný. Střecha Panského dvora se podle ní vyznačuje tím, že je stará a historická. „Je také významná z hlediska proporcí. Objekt je přízemní, o to větší má barokně mohutná střecha hodnotu," popsala Dvořáková ve svém rozhodnutí.

Upřesnila, že přízemí bylo v minulosti přestavěno, ale střecha se dochovala v původním stavu. „Je tedy tím nejdůležitějším článkem objektu. Proto má zvýšenou památkovou ochranu. Jejím zničením by Panský dvůr přišel o hodnotu, na základě které byl prohlášen za kulturní památku. V dostupných odborných textech k historickým krovům jsou uváděny způsoby obnovy, ale ne jejich odstraňování a zkracování," uvedla dále Dvořáková.

Řehoř tvrdí, že z hlediska budoucího využití objektu bude potřeba střechy tak či tak prosvětlit. „Druhé podlaží má sloužit k ubytování, do pokojů musíme nějakým způsobem dostat světlo. Pokud bychom zamýšlený projekt řešili jen v přízemí, investice by neměla ekonomickou návratnost," vysvětlil Řehoř.

Je odhodlaný i nadále za opravu Panského dvora bojovat, přestože to bude ještě běh na dlouhou trať. „Jednám s novými architekty a projektanty. Hledáme návrh řešení, se kterým by mohly obě instituce souhlasit," přiblížil Řehoř.

Ředitel pracoviště Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha upozornil, že pokud se objekt v blízké době nedočká oprav, bude víc a víc chátrat. „Může pak ztratit na své památkové hodnotě. Rekonstrukce navíc může být ještě složitější a nákladnější," u­vedl.

Přepracovaný návrh rekonstrukce byl podle něj přijatelný. „Míra zásahu do objektu se ještě víc snížila. Proměna stavby byla z hlediska památkové péče akceptovatelná," řekl Vácha.

Brněnští památkáři pro rekonstrukci přitom před časem také nebyli. „Projekt se postupně vyvíjel. Proměnu objektu dříve navrhli i studenti architektury jako své semestrální práce. Ale žádný návrh nebyl z hlediska památkové péče přijatelný. Nynější navržené stavební úpravy památkovou zónu nijak nenaruší. Změny se mají týkat hlavně vnitřních prostor, vzhled stavby se směrem k ulici a zámku nijak nezmění," upřesnil Vácha.

Společnost Pražská 5 usiluje o opravu Panského dvora od roku 2011, kdy jej koupila. Tajemník boskovické radnice David Škvařil doplnil, že projektová dokumentace, kterou společnost k žádosti o rekonstrukci podala, byla téměř shodná s tou z minulého roku. „Změna byla pouze v tom, že vestavba pavlačí ve druhém nadzemním podlaží měla být na dvou křídlech budovy, loni na třech křídlech," vysvětlil Škvařil.