„Díky spolupráci s terénním týmem Práh jižní Morava však vnímáme a často řešíme dopad omezení souvisejících s pandemií nového koronaviru zejména na mladší osoby. Žáky a studenty, kteří se museli naučit vyrovnávat s distanční výukou, a jejich rodiče. Dlouhodobý stres spojený s pandemickými podmínkami je v příbězích klientů patrný,“ říká psycholog blanenského týmu Radim Koníček.

Jak dlouho tým VIZDOM v Blansku funguje? A s jakými problémy se na vás lidé nejčastěji obracejí?
Blanenský tým začal v okrese pracovat loni v dubnu. Společně s kolegy se domníváme, že se na nás lidé obrací hlavně s úzkostmi (obavy, které nejsou spojeny s konkrétní situací nebo podnětem). Sami nerozumí tomu, proč se cítí hůř, proč selhávají ve škole a v práci. Mají potíže vykonávat každodenní činnosti, přestaly je naplňovat jejich zájmy a koníčky. Mají dlouhodobě pokleslou náladu, necítí se bezpečně ve svém prostředí nebo se bojí, že jim někdo chce ublížit.


Kontaktují vás také příbuzní?
Ano. Často přijdou s tím, že chování svých blízkých nepoznávají, nerozumí jim a obávají se, že se s nimi něco děje.

Je v současnosti parný nárůst začínajících duševních onemocnění a s ním spojených problémů? Projevuje se to u určitých skupin lidí nebo se jedná o průřez všemi generacemi?
Statistiku, která by na tyto otázky odpověděla, v týmu nevedeme. Ale vnímáme za poslední dobu větší zájem o naše služby. Ty jsou ale v regionu relativně nové. Nelze tak usuzovat, zda možné navýšení kontaktů je způsobeno nárůstem počínajících duševních onemocnění nebo větším povědomí o naší službě mezi lidmi i spolupracujícími odborníky. Například lékaři, školními psychology, učiteli nebo organizací Práh jižní Morava.

Nedá se ani říct, zda jsou v této problematice typická roční období?
Typicky vnímáme větší zájem o naše služby na podzim a na jaře. Nevnímáme rozdíl v nárůstu výskytu duševních potíží u určitých skupin. Díky spolupráci s terénním týmem Práh jižní Morava však vnímáme a často řešíme dopad omezení souvisejících s pandemií nového koronaviru zejména na mladší osoby. Žáky a studenty, kteří se museli naučit vyrovnávat s distanční výukou, a jejich rodiče. Dlouhodobý stres spojený s pandemickými podmínkami je v příbězích klientů patrný.

Popište, jak tým VIZDOM v Blansku funguje a pracuje v terénu…
Náš terénní tým se vždy snaží jednat v souladu s přáním klienta i rodiny – nabízíme podporu u klientů doma, mimo domov v parku, nebo u nás v kanceláři, což se liší od čistě ambulantních zařízení. Všichni členové týmu (zdravotní sestra, sociální pracovník, psychiatr i psycholog) jsou schopni přijet jak za klientem tak i jen za rodinou s ohledem na časové možnosti klientů. Vzhledem k různým profesím a kompetencím členů týmu nabízíme komplexní podporu. Může se jednat například o empatické vyslechnutí, podporu v situaci, která přesahuje aktuální schopnosti klientů, konzultaci i hodnocení sociálně-zdravotního stavu, asistenci a doprovody, psychologické i sociální poradenství, a to za určitých okolností i anonymně, avšak vždy bezplatně.

Je něčím Blanensko jiné oproti ostatním regionům?
Zde nevím, na co přesně se ptáte. Srovnám náš tým tedy s týmy v Praze a Plzni. Okres Blansko je specifický tím, že nemá na svém území psychiatrickou nemocnici, kliniku. Nejbližší je v Brně. Má menší počet psychiatrů, což ovlivňuje čekací dobu, která je v řádu měsíců. V okresu také nepůsobí žádný pedopsychiatr. Náš tým však může pomoci zmapovat situaci klientů, nasměrovat je k dalším relevantním službám a podpořit je dříve než se dostanou k lékařům. Ve srovnání s dalšími regiony, jsme také více propojení s obvodními lékaři a pediatry a vzhledem k působení po celém okresu (a omezenými možnostmi dopravy oproti Praze a Plzni) může být sladění časových možností klientů i týmu výzvou.

Čím je současná situace ve společnosti zvláštní a jak se to odráží na psychice lidí?
Jak jsem již zmiňoval, je pro nás viditelný dopad na mladší populaci a jejich rodiče v v několika oblastech. Distanční výuka, potřeba se najednou vyrovnávat s rozvolněným a nestálým denním režimem. Lockdown, potřeba se vyrovnávat se sociální izolací a omezenými možnostmi trávení volného času. Těžko předvídatelný vývoj situace, prožívání nejistoty, frustrace, beznaděje, bezmoci, naštvání, ale i obav z návratu do školy. To vše ovlivňuje jejich duševní pohodu a kvalitu života.