Krátce před desátou dopoledne míjím první stánky trhovců. Klobásy, bramboráky, svařák, cukrová vata, hračky. Jaký by to byl jarmak bez perníkových srdcí? Dvojice žen naproti mě táhne velký proutěný koš, který si právě koupila. Davem lidí se prodírají jen ztuha.

Na spodním okraji náměstí jezdí dokolečka vláček plný dětí. Špunti z okýnek rozpustile mávají rodičům. „Jsme tady poprvé. Chceme si užít pohodové dopoledne s naší dcerou. Dám si svařák, koupíme něco na zub. Teď ale jdeme na vláček,“ hlásí s úsměvem Ladislav z Kunštátu, který na jarmark vyrazil se svou ženou Ivou a jedenapůlroční dcerou Miou.

Čeká mě slalom davem k boskovické radnici. U stánků se svařákem a bramboráky je narváno, ale zdaleka největší nátřesk je před dřevěným pódiem. Na něm statečně foukají do fléten a zpívají skupinky prokřehlých dětí z boskovických mateřských školek. Dospělí se před pódiem můžou utleskat. A vida támhle je i živý betlém.

Kousek od pódia potkávám muže s černým futrálem. Nese v něm baskřídlovku. „Od devíti jsme hráli s Boskověnkou. Vesměs koledy. Byla to pohoda. Jarmark je fajn, chodím sem rád. S přáteli ho projdeme, potkáme spoustu známých. Povykládáme. Jsem taky zvědavý na průvod pána z Boskovic,“ říká Vladimír Henek z Boskovic.

Historické kostýmy

Na průvod v historických kostýmech jsem zvědavý taky. Měl dorazit o čtvrt na jedenáct na náměstí. Má však mírné zpoždění. Než se objeví, láká mě pult s rybími lahůdkami. „Koupil jsem si uzenáča. Dnes držíme půst, tak si s manželkou dáme rybu,“ povídá osmasedmdesátiletý Augustin Dobeš z Boskovic. „Na vánoční jarmark chodím moc rád. Je zde spousta mladých a já si vždycky vzpomenu, jak jsem byl taky mladý. A hned mi je líp,“ směje se vitální důchodce.

Před půl jedenáctou slyším v nedaleké židovské čtvrti víření bubnů. Průvod už se dal do pohybu. Jednou z křivolakých uliček sestupuje asi pětadvacetihlavá výprava. Bubeníci, zbrojnoši, komorné, pán z Boskovic na hnědém koni, lučištník. Kat s kápí se mi snaží vražedným pohledem nahnat strach.

Pán z Boskovic je v sedle v dobrém rozmaru. „Teta, zdravím vás. Přijďte na jarmark,“ halasí na důchodkyni s taškou a berlí. Než průvod dorazí oklikou kolem kostela na náměstí stihne ještě vlasatý šlechtic laškovat s komornými. „Ten výstřih by chtělo upravit,“ volá rozšafně na jednu ze sličných poddaných.

„Ctihodní měšťané, svobodní zemani, sedláci, kumštýři, pacholci, burani!“ začíná uvítací řeč urozený pán z Boskovic a slavnostně otevírá jarmark. „Zpívejte, tancujte, jezte co pupek snese … Ať pracantům se daří a ať chudne kůže lína. Víno!“ A číší vína si připíjí z koňského hřbetu s místostarostkou Boskovic Jaromírou Vítkovou a šéfem Kulturních zařízení města Boskovic, Oldřichem Kovářem.

Kdo dorazil na jarmark v pátek odpoledne, čekal ho bohatý program. Kromě trhů také šermířská vystoupení, sokolnická šou, divadlo, pohádka, vystoupení dětského folklórního souboru či dechovka. O tři čtvrtě na šest pak večerní slavnostní průvod a kejkle ohňové. A také vystoupení skupiny Trní.