Důvodem je podle návrhu mimořádný význam památek. Spojení architektonické stránky s tím, jaký význam měla památka pro konkrétní historické období a osobnosti s ním spojené považuje za klíčové kastelán rosického zámku Ludvík Vaverka, který podání návrhu inicioval. Rosický zámek podle něj splňuje obojí.

„Ze stavebních prvků máme unikátně zachovalé renesanční nádvoří zámku se sgrafitovou omítkou, arkádami a spoustou dobře zachovalých zdobných a kvalitně provedených renesančních stavebních prvků. Dále máme uvnitř zámku velmi vzácné a dobře obnovené barokní a renesanční štukové stropy, které jsou unikátní z hlediska souboru, v jakém se nachází. Co se týče spojitosti s konkrétní významnou historickou osobností a obdobím, na zámku žili Žerotínové, konkrétně Karel starší ze Žerotína, což byla jedna z nejvýznamnější politických a šlechtických osobností doby předbělohorské. Žerotínové byli mecenáši a členy Jednoty bratrské. Zasloužili se o překlad bible do češtiny a její vydání jako bible kralické. Karel starší ze Žerotína byl navíc sedm let moravským zemským hejtmanem,“ popsal kastelán.

Vizualizace úprav přednádražního prostoru.
Proměna přednádraží v Brně: pryč se zábradlím a změna dopravy. Začnou na jaře

Z návrhu má radost a radost z něj mají i další správci památek a zástupci obcí. „Jsme velmi rádi, že si stát uvědomuje, jak nádhernou renesanční památkou moravskokrumlovský zámek je,“ nechal se slyšet například starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina.

Přesto se mnozí obávají, že je nový status jejich pamětihodností administrativně zatíží. Předpokládají, že je čeká pečlivější a zdlouhavější příprava projektů i větší diskuze s odborníky. „Vzhledem k tomu, že se jedná o vyšší stupeň ochrany, bude potřeba všechno konzultovat s památkáři,“ je přesvědčena kastelánka hradu Veveří Lenka Uedlová.

I přes nepřízeň počasí a stále chladnější dny to v brněnské zoolgické zahradě stále žije.
Medvědí koupel i zebří siesta: podívejte se, jak to žije v podzimní brněnské zoo

Ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha však jejich obavy rozptyluje. Zákon v tomto směru kulturní památku od národní kulturní památky nerozeznává a povinnosti správců tak zůstávají stejné. Pouze se místo na město budou obracet na kraj. „Například pro hrad Veveří výkonnou složkou nebude už Magistrát města Brna, ale krajský úřad,“ vysvětluje Vácha. Výkonná složka vydává závazná stanoviska a na základě žádostí vlastníka určuje, jakým způsobem bude památka obnovovaná.

Změna je tak veskrze pozitivní a zahrnuje výhody, jako je zvýšení prestiže a rozšíření možností financování. To si pochvalují i jejich představitelé. Se statusem národní kulturní památky lépe dosáhnou na různé dotační programy. „Můžeme získat větší pomoc od státu na opravy kláštera,“ uvedl například vyšší představený augustiniánského opatství Juan Provecho.