PANEL DENÍKU
Deník Rovnost rozjíždí projekt, díky kterému bude sbírat názory vybraných osobností k aktuálním tématům ve společnosti.

VÍC K TÉMATU PŘÍSPĚVKŮ NAJDETE VE ČTVRTEČNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ

MĚLY BY BÝT PAMÁTKY V ČESKÉ REPUBLICE PŘÍSNĚJI CHRÁNĚNY?
Chátrající památky, které majitel v devadesátých letech zadlužil a nyní čeká na zub času, až si s nimi sám poradí a na jejich místě bude moci vzniknout něco nového. I takové příběhy nabízí česká současnost. Vyřešit by to mohla novela památkového zákona, kterou vláda předložila do sněmovny, ale zatím stále čeká na schválení poslanci. Stát v památkové péči nedělá málo. Podle návrhu rozpočtu ministerstva kultury na letošní rok půjde na záchranu a obnovu kulturních památek téměř 700 milionů korun, další miliarda pak byla vyčleněna na péči o národní kulturní poklad.

Podle 50 % panelistů Deníku Rovnost by měly být památky v České republice přísněji chráněny. O opaku je přesvědčený stejný počet respondentů. Na tuto otázku odpovídalo 62 lidí.

I přímo v krajském městě podle něj lidé chodí kolem několika ohrožených památek. „Mezi dlouhodobě ohrožené patří kupříkladu jen v Brně portál železničního tunelu Brno-Maloměřice, klášter františkánů a Dělnický dům v Zábrdovicích,“ vyjmenoval ředitel.

Některé památky jsou v havarijním stavu. „Objekt je tak zdevastován, že se dochovala v podstatě jen hmota stavby,“ píše se například na stránkách památkového ústavu o Spolkovém domě v Zábrdovicích.

Třeba ten je, stejně jako mnoho dalších památek v seznamu, v soukromých rukách. „V zásadě však při ochraně ohrožených památek nejde o typ vlastnictví, zákon o státních památkové péči musí dodržovat i soukromníci, spolky, instituce či církve a další. Zejména v případe ohrožené části kulturního dědictví jde především o vůli a schopnost výkonné složky státní památkové péče, tedy většinou obce s rozšířenou pravomocí, vymáhat právo, a ty často selhávají. Právní nástroje, až po institut vyvlastnění, nejsou dostatečně využívány,“ zhodnotil Vácha. Národní památkový ústav může výkonnou složku jen upozornit na porušování zákona.

Některé z ohrožených jihomoravských památek se v ale nejbližší době dočkají oprav. Třeba chátrající lázně v brněnských Zábrdovicích, ve kterých v zimě skončil stavebně historický průzkum. „Průzkum jasně ukázal, co je v objektu původní, historicky cenné, a co jsou jen stavební nánosy vzniklé při pozdějších úpravách, třeba příčky, nátěry nebo zábradlí, které vznikaly až dodatečně a nejsou památkově chráněné. Ty chceme odstranit. Předpokládáme, že to město bude stát zhruba pět milionů korun," uvedl v únoru první náměstek brněnského primátora Petr Hladík.

Opravy čekají také na uherčický zámek. „Máme projekt na opravy za 123 milionů korun. První opravy by mohly začít už letos na podzim a pokračovat budeme dva roky,“ zmínila uherčická kastelánka Eva Štěpánová.

Další desítky jihomoravských památek ale stále na příležitost čekají. Z krajů má jižní Morava druhý nejvyšší počet ohrožených památek, víc, sto čtyřicet objektů, je jen v Ústeckém kraji.

Vybrané ohrožené památky
Ohrožených památek je na jižní Moravě 87:

- Státní zámek Uherčice (Znojemsko)
- Městské lázně Zábrdovice (Brno)
- Zámek Jaroslavice (Znojemsko)
- Venkovská usedlost Bulhary (Břeclavsko)
- Tvrz Bošovice (Vyškovsko)
- Zájezdní hostinec Peklo Tišnov (Brněsnsko)
- Vodní tvrz Nosislav (Brněnsko)

Počtvrté letos ozářily hladinu brněnské přehrady rachejtle festivalu Ignis Brunensis. Ve středu večer své umění předváděl smíšený čínsko-švýcarský soutěžní tým. Jeho představení podle odhadů policistů sledovalo 140 tisíc diváků.
OBRAZEM: Čtvrtý soutěžní ohňostroj na přehradě sledovalo 140 tisíc lidí