Sto třicet stromů padlo při úpravách koryta řeky Svitavy v Blansku. Ty by měly nahradit dva tisíce různých dřevin. Na dvoukilometrovém úseku podél řeky však pro ně není místo. Podobný problém řeší kromě Blanenských také radní z Boskovic či Letovic.

Nové keře a stromy není podle pracovníků Povodí Moravy podél řeky v Blansku kde vysadit. „Při úpravách jsme museli zlikvidovat sto třicet stromů. Mnoho z nich bylo starých, některé se hodně nakláněly do koryta řeky a hrozilo nebezpečí, že tam při velké vodě spadnou a vytvoří tak v řece překážku,“ přiblížil Vítězslav Nečas z Povodí Moravy s tím, že musí vysadit náhradních dřevin minimálně tolik, kolik jich padlo. Architekt navrhl výsadbu dvou tisíc nejrůznějších dřevin. V Blansku však pro ně marně hledají místo.

„Do koryta řeky je vsadit nemůžeme. Najít místo není jednoduché,“ míní Nečas. Upozornil také, že další zeleň padne u řeky při stavbě cyklostezky. S náhradní výsadbou chtějí začít v říjnu.

Situace ohledně kácení a výsadby při rozšíření koryta Svitavy je extrémní. Tvrdí to vedoucí odboru životního prostředí v Blansku Pavel Konečný. „Vysadit dva tisíce dřevin na dvou kilometrech, tomu jsme se divili. Naši lidé hledají pro tuto zeleň místo na pozemcích města Blanska,“ uvedl Konečný. Počet náhradních dřevin by měl být minimálně stejný jako počet pokácených. „Většinou předepisujeme víc náhradní výsadby. Zeleně se zdá být vždy málo,“ podotkl Konečný.

Nové stromy a keře by v ideálním případě měly vyrůst na pozemku, kde dělníci káceli. Pokud to není možné, mohou zeleň umístit i na jiné místo v katastru města nebo v jeho městských částech. „Stromy kácíme kvůli jejich špatnému zdravotnímu stavu nebo když hrozí, že spadnou na lidi nebo nemovitosti. Někdy kořeny stromů mohou narušit základy domů,“ zdůvodnil kácení Konečný.

Boskovičtí měli potíže nahradit pokácené přestárlé stromy, které ohrožovaly zdraví lidí v ulicích Hybešova a Havlíčkova. „V zelené ploše chodníků se totiž nachází vodovod a kanalizace. Správci sítí s výsadbou klasických stromů nesouhlasili,“ nastínila místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková. Radní si však poradili. Stromy nahradili štědřenci, které mají mělké kořeny.

Dále podle Vítkové vzniká problém v sídlištích města. „Občas musíme pokácet strom, který si lidé sami vysadí. Vyroste tak moc, že svými kořeny narušuje základy domu. Pak musí odborníci na ochranu přírody vybrat jinou parcelu, kde je možné náhradní zeleň vysadit,“ doplnila Vítková.

Letovičtí výrazný nedostatek místa pro novou zeleň nepociťují. Přesto si starosta Radek Procházka na jeden případ vzpomíná. „Kácet jsme museli kvůli stavbě nového supermarketu. Pro náhradní zeleň jsme našli místo u pomníku umučených blízko koupaliště,“ řekl Procházka.