Vyprané prádlo páchnoucí kouřem či zápach vtírající se do domů. To vadí v podzimních dnech lidem v některých obcích na Blanensku. Jejich sousedé totiž pálí listí a zelený odpad ze zahrádek.

V Šebrově stížnosti obec vyřešila vyhláškou tak, že tam lidé mohou pálit odpad ze zahrad jen jeden den v týdnu. Kouř z hořícího listí tam předtím obtěžoval místní několikrát do týdne. „Lidé už několik let mohou pálit jen ve středu. Většina z nich to respektuje. Máme totiž nevýhodu, že Šebrov leží v údolí, kde kouř sedá dolů a drží se tam. Obyvatelé obce ale nyní vědí, že ve středu nemají třeba pověsit na zahradu vyprané prádlo,“ uvedl starosta Šebrova Jiří Nechvíle.

V ulicích obce Suchý se nyní objevily kontejnery. Zahrádkáři tam vyhazují listí, posekanou trávu a další zelený odpad. „Tři kontejnery jsme přistavili do chatové oblasti Obůrka a přímo do obce. Nasbíraný odpad ze zahrádek pak dáme na hromadu a přes zimu se zkompostuje. Zahrádkáři jej pak využijí dál,“ přiblížila osvědčenou metodu místostarostka Suchého Kateřina Hebelková.

S podobným nápadem jako v Šebrově přišli Hořičtí. Potvrdil to vedoucí blanenského odboru životního prostředí Pavel Konečný. „Chtějí tak zabránit, aby v obci nepáchl kouř po celý týden. Taková vyhláška však má i svá úskalí, musí se myslet na různé výjimky. Do těch je třeba zařadit také třeba opékání špekáčků nad ohněm,“ upozornil Konečný.

Pokuta až 150 tisíc

Podle něj lidé mohou pálit pouze suchý rostlinný odpad. Pokud do ohně přidají ředidla, naftu a další chemické látky, aby lépe hořel, riskují pořádnou pokutu. „Neukázněné zahrádkáře to může stát pět set až sto padesát tisíc korun. Podniky zaplatí ještě více,“ sdělil Konečný.

Lidé mají při pálení dodržovat další pravidla. Je vhodné zapalovat pouze suché listí, seno a větvičky. Podle Konečného tento materiál tolik nekouří a pálení tak neobtěžuje sousedy v okolí. „Další možností, jak se zeleného odpadu zbavit, je odvézt jej do kompostárny,“ do­dal.

Kompostárna v Blansku funguje od letošního června. Lidé si však na ni zatím nezvykli. Uvnitř tak končí zejména tráva, listí a naštěpkované větve keřů z městských prostranství. „Tento odpad do kompostárny vozí pracovníci technických služeb. V tuto dobu svážíme také každých čtrnáct dní pytle se zeleným odpadem od rodinných domů. Okolní obce k nám odpad nevozí. Kompostárna tak má větší kapacitu než jakou jsme schopni v tuto chvíli naplnit,“ sdělil vedoucí odboru komunální údržby v Blansku Miroslav Pokorný. Podle něj je provoz blanenské kompostárny v těchto dnech již zastavený. Odpad tam však lidé uložit mohou, zaměstnanci jej zpracují na jaře. „Protože v zimě žádné suroviny k uložení nejsou, kompostárna pojede vždy od jara do podzimu,“ podotkl Pokorný.

Boskovičtí museli naopak kapacitu kompostárny zvětšit. Nyní pojme zhruba tisíc čtyři sta tun biologického zeleného odpadu ročně. „V kontejnerové kompostárně končí hlavně odpad z údržby zeleně ve městě. Dovážejí jej také některé obce z okolí,“ uvedla boskovická místostarostka Jaromíra Vítková. Podle ní tak mají Boskovičtí výhodu. Nemusejí odvážet odpad jinam a platit tak za dopravu, dále neporušují pravidla, která zakazují ukládat biologický odpad na klasické skládky nebo do spaloven. I v tomto městě se však na podzim ze zahrad zvedá kouř. Řada zahrádkářů totiž listí, trávy a spadená jablka také pálí.