Ovce se do Moravského krasu vrátily před třemi roky. Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras si od zavedení pastvy slibovala obnovení pestré krajiny. „Jakýkoliv zásah nějakou skupinu organismů podporuje a nějakou omezuje. Intenzivní pastva má samozřejmě neblahý vliv i na motýly. Od začátku jsme se proto starali o to, aby pastva nebyla celoplošná a aby byl omezen i počet zvířat a délka pastvy,“ uvedl zoolog správy CHKO Moravský kras Miroslav Kovařík.

S ním zásadně nesouhlasí Koupý, který stav motýlů poslední léta monitoroval. „Koncem května 2007 byly ovce naprosto nezodpovědně vypuštěny do stejné ohrady jako rok předtím a ve stejném počtu. Jedna generace housenek tak byla zasažena dvojí intenzivní pastvou. Ovce tam byly tři týdny, ke konci už byla stráň spasená tak, že ovce musely prostrkovat hlavy z ohrady ven, protože v ní už téměř nic nezůstalo,“ tvrdí Koupý.

O vlivu ovcí v krajině mezi Vilémovicemi a Macochou si nedělá iluze ani entomolog Vladimír Hula z Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity v Brně. „Podle fotografií, které jsem viděl myslím, že tato pastva motýlům uškodila. Vím, že se v této lokalitě vyskytovaly například vzácné druhy hnědásků. Černýšový a květelový. Ti motýli tam byli v tak nízkých počtech, že asi nemuseli přežít,“ dodává.

Vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka připouští, že pasení ovcí může mít na motýly špatný vliv. „My jsme při péči o určité lokality vycházeli více z botanických údajů. Některé pozemky jsme třeba sekli celé a až později přišli entomologové s tím, že je potřeba nechat části luk nepokosené. To jsme nevěděli. V současnosti spolupracujeme například s entomologem profesorem Laštůvkou,“ říká Štefka.

Jeho poznatky podle zoologa Kovaříka správa zapracovala do loňského plánu setby. Odborník z Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity v Brně však Kovaříkovo tvrzení vyvrací. „Zkoumali jsme výskyt motýlů v Moravském krasu, ale ne v souvislosti s pastvou ovcí. Mluvili jsme o tom obecně loni, ale tím to skončilo.“ říká Zdeněk Laštůvka.

Ochranáři s výtkami entomologů v podstatě souhlasí, ale nemohou se s nimi dohodnout, kdo by měl převzít iniciativu. „Myslím, že vedení správy CHKO by mělo oslovit odborníky ke konzultaci,“ říká Laštůvka ve shodě s ostatními specialisty. Ochranáři zase čekají, že se odborníci dostaví sami. „Někteří entomologové pastvu sice kritizují, ale pokud dojde na lámání chleba, nejsou schopni určit konkrétní lokality, kterým by se pastva měla vyhnout. Přitom jsme schopni se s nimi dohodnout,“ uzavírá Kovařík.