Memoriál už devětašedesát let zahajuje sezonu zimního plavání. „Jezdíme sem pravidelně. Je to super akce a rituál, který si nemůžeme nechat ujít. U nás na Vysočině má teď voda kolem patnácti stupňů. Punkva bude mít tak osm. Je to sice trošku šok, ale na jaře už si budeme zase libovat, jak je to teplá voda,“ hlásí při chůzi parta otužilců z jihlavského oddílu zimních plavců.

Před Punkevními jeskyněmi, které ve světě proslavila plavba na lodičkách v podzemí, je zhruba sto padesát otužilců z různých koutů republiky. A také ze Slovenska. „Otužilce do jeskyní odvezeme na lodičkách. Ti méně zdatní plavou z Masarykova dómu zpět do přístaviště. To je nějakých sto metrů. Trénovanější plavci se do Punkvy ponoří u prvního pohádkového jezírka. Místo, kterému se říká U Hastrmana, je vzdálené do tří set metrů,“ přibližuje trať vedoucí Punkevních jeskyní Hynek Pavelka.

Voda v Punkvě má v neděli lehce přes osm stupňů. Na bezpečnost plavců dohlíží posádka záchranářů, lékařka a přímo v jeskyních také skupinka potápěčů. „Nebudete mít nad sebou při plavání mraky, ale kolem sebe samé skály. Tak s tím počítejte. Ve vodě vás budou jistit potápěči. V podzemí nehlučte, rozléhá se to, a pro ostatní plavce to není nic příjemného,“ udílí pokyny před odjezdem do jeskyní Michal Moravec z pořadatelského oddílu Fides Brno.

Memoriál je pojmenovaný podle Karla Divíška z Brna. Muž s přezdívkou Tunál byl všestranný sportovec. Letec, automobilový závodník, ale také potápěč a jeskyňář. Byl členem skupiny Karla Absolona při výzkumech v Moravském krasu.

Ve třicátých letech minulého století pomohl Divíšek při objevení takzvané mokré cesty mezi propastí Macocha a přilehlých jeskyní po říčce Punkvě. Společně se známým dálkovým plavcem Oldřichem Liškou zahájil Divíšek v roce 1949 otužileckou sezonu právě plaváním v ponorné říčce Punkvě. A tradice vydržela dosud.

Kolem jedenácté začíná parta převozníků na lodičkách odvážet otužilce postupně do podzemí. Publiku na vyvýšených ochozech tuhne krev žilách. „Do té ledové vody bych nevlezl ani za zlatý prase,“ ujišťuje všechny okolo rozložitý chlapík v zimní bundě a vše si točí na kameru.

Po dvaceti minutách jsou všichni otužilci v jeskyních. První plavce vítá bouřlivý potlesk a fandění. „Bylo to bezvadné. Plaval jsem tady asi už po osmnácté, ale vůbec se mi to neomrzelo. Naopak. Je to rok od roku lepší. Bezvadné kulisy a lidé. Plaval jsem v první skupině, takže byla ještě krásně čistá voda. Užil jsem si to,“ usmívá se na břehu Tomáš Prokop z pražského oddílu otužilců a usrkává z termosky teplý čaj.

O chvíli později leze z vody po žebříku na molo v přístavišti také Lenka Wágnerová z Českých Budějovic. Pro ni je to naopak první ledová premiéra. „Sice celý rok chodím do sauny, ale tohle je úplně něco jiného. Zlákala mě kamarádka, tak jsme si udělaly výlet na Macochu. Popravdě jsem z plavání v ledové řece měla velké obavy, ale nebylo to tak hrozné. Dalo se to vydržet. Příští rok přijedu zas,“ dodává žena.