Nečekala na ně jen kratší třistametrová nebo pro zdatnější návštěvníky delší osmisetmetrová prohlídka, ale poprvé lidé měli možnost zhlédnout rekonstrukci halštatské jeskynní svatyně, na které pracovali jeskyňáři z Býčí skály a archeologové z Brna. „Halštatský pohřeb je největší pamětihodností jeskyně, takže se snažíme jej vždy co nejvíce přiblížit lidem. V jeskyni je symbolicky zrekonstruované halštatské obětiště, tak aby laik viděl, jak to bylo asi v předsíni rozprostřeno, než byly provedeny úpravy z konce druhé světové války, kdy se v jeskyni budovala podzemní továrna,“ řekl jeskyňář a zároveň průvodce Vladimír Šebeček.
Původní obětiště
První skupina návštěvníků vyrazila do jeskyně v devět hodin. Po pár metrech od vchodu na ni čekal odborný výklad Vladimíra Šebečka. Návštěvníci se dozvěděli, jak v jeskyni v roce 1869 dva mladíci Gustav a Arnošt Felklovi našli lidské kosti a také figurku bronzového býčka, kterou o tři roky později předali doktoru Wanklovi.
Ten se původně domníval, že šlo o pohřeb velmože. „Postupem času se ale vědci shodli na tom, že předsíň Býčí skály sloužila předchůdcům Keltů jako obětiště. Proto je tu připravena tato rekonstrukce a je udělán dřevěný kůl, u kterého bylo pravděpodobně centrum celého obětiště. A také je zde nainstalováno množství malých dřevěných kůlů, které symbolicky ukazují místa obětí,“ vysvětlil poutavě rekonstrukci Šebeček. Po výkladu o předsíni se lidé za doprovodu padajících kapek a mlaskání bahna podívali k Šenkovu sifónu a ti, co šli delší prohlídku, až do velké síně.
Na návštěvu jeskyně se sjeli lidé i zdaleka. „U Býčí skály jsem už jednou byl, ale jenom u vchodu, protože jeskyně byla zavřená. Takže jsem se pídil po tom, až bude otevřená. Prohlídka i jeskyně byla pěkná, jen škoda, že ta první část je tak poničená,“ řekl Jakub Winter ze Zlína.
Součástí programu byla i ukázka tradičních řemesel ve Staré huti u Adamova. Při této příležitosti také byla slavnostně otevřena nově zrekonstruovaná naučná stezka Josefovské údolí.