Adrenalinové situace jsou tam na denním pořádku. Tato trasa se dá v nouzi použít, ale jen výhradně v doprovodu výpravčího. Cestující toho ovšem využívají minimálně. „Přístup na nástupiště na vlakovém nádraží v Blansku je ostuda. To se snad ani nedá říct, že žijeme v jednadvacátém století. Už dávno měl být bezbariérový. Okresní město a staří lidé o berlích a maminky s kočárky se tam štrachají po příkrém schodišti. Nedaleké autobusové nádraží po desítkách let opravili, ale přístup k vlaku je katastrofa,“ řekl redakci jeden z cestujících. Nepřál si zveřejnit své jméno. Redakce ho zná.
Nahrává se anketa ...
Podle starosty Blanska Jiřího Crhy město o problému ví a dlouhodobě na něj Správu železnic upozorňuje. „Bezbariérový přístup na vlakovém nádraží chybí. Je to nepříjemné, víme o tom. Správa železnic plánuje komplexnější rekonstrukci, která by tento problém vyřešila. Nejdříve však v horizontu několika příštích let,“ sdělil Crha.
Podle některých místních by problém zmírnilo vybudování výtahů ke stávajícím dvěma podchodům. A zábrany u zmíněného služebního přechodu. Ty by podle informací železničářů měly být hotové ještě letos v létě. Na rozsáhlejší úpravy si však musejí cestující počkat. „Správa železnic pro cestující modernizuje a bezbariérově upravuje celé stanice i menší zastávky, obnova infrastruktury však probíhá postupně. Není reálné přestavět všechna nádraží najednou. Ani Blansko nevynecháme, po modernizaci části koridoru od Brna bude rekonstrukce blanenské železniční stanice součástí navazující investice na tomto koridoru. Ta je prozatím v přípravě, stavbu samotnou předpokládáme nejdříve po roce 2028,“ informoval mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.
Nedávno se lidé na blanenském vlakovém nádraží přece jen dočkali částečného zlepšení komfortu cestování. Zástupci města přes krajské úředníky požádali Správu železnic, aby osobní soupravy, které tam zastavují a pokračují dál na sever, přijížděly výhradně k prvnímu nástupišti z něhož se už rovnou odchází od kolejiště. „Změna přispěla k vyššímu standardu cestování a bezpečnosti,“ řekl blanenský radní Jan Nečas.
Za ostudu řada lidí považuje také stav objektu Základní umělecké školy Blansko v ulici Kollárova. Oprýskaná okna, nevzhledná fasáda, staré střechy. Budova, kterou obklopuje velká zahrada, vypadá zvenčí už léta ve velmi žalostném stavu. Zchátralý je také interiér, kde se návštěvníci vrací o několik desítek let zpět. To se má však letos změnit. V létě se mají dělníci pustit do rozsáhlé rekonstrukce budovy. V současnosti ji využívá literárně dramatický obor. Zázemí v ní má také Divadlo Kolárka a Divadelní studio Kolárka, které jsou tam v nájmu. „Na rekonstrukci objektu kraj pro letošní rok vyčlenil z rozpočtu částku sedmadvacet milionů korun. Stavebními úpravami se změní jeho dispozice. Udělají se nové střechy, část z nich bude v provedení takzvané zelené střechy. Pokrytá vegetací a půdou. Vymění se okna a budova se zateplí,“ sdělila za kraj, který je zřizovatelem zmíněné umělecké školy, mluvčí Alena Knotková.
play_fill
Zároveň také dojde ke změně zdroje vytápějí. Ve vnitřní části budovy dělníci opraví divadelní sál a všechny stávající učebny. Z původního skladu pak vznikne jedna nová.
Bývalá léčebna
Nehezký pohled se dlouhá léta naskýtá turistům a motoristům po cestě kolem řeky Svitavy mezi Adamov a Bílovicemi nad Svitavou na Brněnsku. Nedaleko silnice zarůstá areál bývalé léčebny, která přestala fungovat před třinácti lety. Nyní to tam vypadá jako v hororu. Roztřískaná okna, děravá střecha, posprejované zdi. Vevnitř i venku značné množství odpadků a rozbitých věcí. Rozsáhlý areál u řeky Svitavy stojí na pozemcích Mendelovy univerzity v Brně a je z něj ruina. Před třemi lety se zchátralou léčebnu podařilo státu vydražit až ve třetím kole elektronické aukce za 10,5 milionu korun. Novým majitelem se stala firma DGHPV z Brna. Společnost s ručením omezením byla založená podle informací z obchodního rejstříku krátce před zmíněnou dražbou. Jedná o spojení architektů a investorů. Aktuální vyjádření a komentář k využití areálu od nich redakce zatím nemá.
Společnost po koupi areálu jednala se zástupci Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny a Mendelovy univerzity v Brně, pod kterou spadá. Podle nich se jednalo jen o jednu schůzku, kde se řešily lesní porosty na okraji areálu a příjezdová komunikace. „Zatím se nic nezměnilo. K další schůzce zatím nedošlo. Investor tehdy uvažoval o stavbě domu pro seniory. Komplex budov se částečně nachází v ochranném pásmu přírodní rezervace Malužín,“ uvedl šéf ŠLP Masarykův les Křtiny Tomáš Vrška.
Poblíž bývalé léčebny je železnice a silnice mezi Adamovem a Bílovicemi nad Svitavou. V červnu 1930 byl slavnostně otevřený jako Masarykova studenská ozdravovna. Její vybudování stálo přibližně čtyři miliony. V současnosti leží na katastru Bílovic. „Popravdě nevím, v jaké fázi nyní léčebna je. Nový majitel nás zatím nekontaktoval. Za mě je škoda, v jaké stavu je areál nyní. Kdyby se podařilo nějakému investorovi oživit jeho původní využijí jako léčebnu a ještě to případně skloubit s něčím dalším, aby to bylo výdělečné a soběstačné, tak by to bylo skvělé. Místo je to nádherné, ale při dnešních cenách bude případná obnova areálu velmi složitá,“ dodal starosta Bílovic nad Svitavou Miroslav Boháček.
