Jihomoravský kraj má pět nových zápisů do seznamu národního kulturního dědictví. Rozhodla o tom česká vláda, která na včerejším zasedání odsouhlasila seznam osmatřiceti nových národních kulturních památek ve všech krajích České republiky.

K pětadvaceti stávajícím národním kulturním památkám v Jihomoravském kraji tak s účinností od 1. července 2010 přibude funkcionalistický hotel Avion v Brně, klášter Porta coeli v Předklášteří na Brněnsku, archeologické naleziště Dolní Věstonice – Pavlov na Břeclavsku, větrný mlýn v Kuželově na Hodonínsku a Světelský oltář z kostela svaté Barbory v Adamově na Blanensku.

„Rozšíření seznamu našeho národního dědictví mě velmi potěšilo. Vláda tak obohatila onu pomyslnou první ligu mezi našimi historickými poklady,“ zhodnotil vyhlášení ministr kultury Václav Riedlbauch.

Vyšší prestiž, nic víc

Pro jmenované památky má největší cenu jistá prestiž, kterou s sebou nový titul přináší. Praktický vliv na spravování či provoz však nemá. Potvrzuje to například majitel brněnského hotelu Avion Stanislav Berousek. Funkcionalistickou stavbu nyní čeká rekonstrukce, která začne na jaře. „Při plánování oprav jsme museli vyhovět přísným požadavkům památkářů už předtím. Nebojím se tedy, že by nám jejich dohled přinesl nějaké komplikace kvůli novému titulu. Z něj mám samozřejmě radost,“ sdělil Berousek.

Status národní kulturní památky potěšil i faráře Jiřího Kaňu z kostela v Adamově na Blanensku, kde je k vidění vzácný vyřezávaný Světelský oltář ze šestnáctého století. „Bereme to jako odrazový můstek pro zápis na seznam UNESCO, o který moc stojíme,“ uvedl Kaňa.

O poznání skeptičtěji přijaly ocenění cisterciačky z kláštera Porta coeli v Předklášteří na Brněnsku. „Titul si podle mého názoru zaslouží památky, které vypadají reprezentativně. To náš klášter zatím bohužel nesplňuje, ačkoliv ho už dvacet let postupně opravujeme,“ myslí si převorka kláštera Anežka Hasoňová. Podle ní navíc s cisterciačkami o takové památkové ochraně kláštera nikdo v poslední době nejednal a udělením titulu je překvapilo.

Pocta bez koncepce

O tom, že získali status národní kulturní památky, nevěděli předem ani na zámku ve Slavkově u Brna, který je na seznamu národních památek dva roky. „Je to prestižní ocenění, které si náš zámek jistě zaslouží a velmi si ho ceníme. Ale je pravda, že to s námi předem nikdo neprobíral,“ vzpomíná ředitel slavkovského zámku Aleš Šilhánek.

Podle ředitele brněnských památkářů Petra Kroupy však o jmenování národní kulturní památkou nemusí její majitelé vědět dopředu. „Je to vlastně pocta, zdůraznění významu památky,“ tvrdí Kroupa.

Dělení památek na kulturní a národní kulturní je ale podle něj mírně problematické a není v něm jasný systém. „Výběr národních památek nemá žádnou jasnou koncepci. Například hrad Veveří, který si tento titul rozhodně zasluhuje, se ho stále nedoč〜kal,“ kritizuje památkář.