Zima se připomene jen chvíli po desáté, kdy nad městem prolétne sněhová přeháňka. Po hodince se však čerstvý poprašek rozpouští. V Olešnici ovšem sázejí na umělý sníh. Od devíti hodin tak na webových kamerách skiareálu sleduji první lyžaře. Je jich poskrovnu, ale na svahu se už opravdu lyžuje. Vyrážím.

Na parkovišti skiareálu stojí krátce po druhé odpoledne v nevlídném počasí pět aut. Čtyři mají brněnskou značku. Z jednoho z nich se souká dvojice snowboardistů. „Počasí nic moc, ale je to pro nás první možnost, jak si zajezdit na prknech. Nikde jinde na jižní Moravě ještě vleky nejedou. Navíc je pro nás olešnická sjezdovka relativně blízko. Před Vánocemi zde nebývá narváno a jezdí se tady v pohodě,“ říká sedmadvacetiletý Martin Zeman. Do Olešnice přijel s parťákem Romanem Žákem z Nedvědice. V práci měli volno. „Dáme asi dvacet jízd. Uvidíme co dneska nohy po pauze vydrží,“ usmívá se Roman Žák.

Za chvíli už oba muži jedou na vleku k vrcholu sjezdovky. Tu mají téměř sami pro sebe. Kromě nich totiž sjíždí svah na prknech zatím jen tři další mladíci. Kousek před hlavní budovou brázdí svah holčička na červených bobech. Lyžaře nevidím ani jednoho.

Sněhovo-dešťová chumelenice nabírá na síle. Nohy v teniskách mě už pořádně zebou a proto se jdu schovat do tepla. Do kanceláře správce areálu, Pavlem Hlaváčkem. „Loni jsme otevírali o den později. Bylo deset pod nulou a mohli jsme zasněžit úplně celou sjezdovku. Teď nám na hlavním svahu po stranách ještě sníh chybí. Ale to nevadí. Dětský vlek zatím nejede. Na sjezdovce je asi čtyřicet centimetrů umělého sněhu a lyžovat se dá dobře,“ říká Hlaváček s tím, že větší nápor lyžařů očekávají až po Štědrém dnu. „Před Vánocemi se lidé spíš starají o dárky než lyžování. Sjezdovka je poloprázdná. Dost lidí si myslí, že když není přírodní sníh, tak se nelyžuje. Brňáci z toho bývají většinou paf. Před domem mají zelenou trávu a volají, jestli se u nás bude letos lyžovat,“ směje se Hlaváček.

Jízda v rolbě

Před devátou ráno podle něj podupávalo u vleku několik lyžařů. „Já mezi nimi nebyl. Máme dost práce se zasněžováním. Ale sjezdovku jsem si sjel alespoň v rolbě,“ glosuje Hlaváček.

V lyžárně potkávám Jiřího Uhlíře ze Štěpánovic. Zalyžovat si přijel s manželkou a čtyř a půl letým vnukem Kubou. „Do Olešnice jezdíme na lyže pravidelně. Už se moc těšíme na první jízdu,“ říká Jiří Uhlíř a zapíná vnukovi lyžáky. „Já to sjedu sám. Nebojím se, že spadnu,“ hlásí odhodlaně drobný klučík v helmě.

Za půlhodinku má za sebou první jízdu a do řeči mu moc není. „Loni Kuba už ke konci sezony sjížděl svah sám. Chodil tady do lyžařské školy. Teď měl strach. Jeli jsme raději spolu. Ale to spravíme. Za chvíli se do toho zase dostane a bude jezdit jako drak,“ dodává Uhlíř a vštěpuje vnukovi lyžařské základy. „Tak Kubo, teď si vyzkoušíme vytáčet kolínka.“ Než zase nasednou na vlek mávám jim na rozloučenou.