Její autoři chtějí, aby o využití této plochy rozhodli Blanenští v referendu. Současně v termínu s krajskými volbami letos na podzim. „Uznáváme, že některé obchody v Blansku chybí. Například se značkovým oblečením a obuví. Jedná se ale o prostor, který se dá krásně propojit se Sportovním ostrovem jako odpočinková zóna," řekla jedna z organizátorek petice Zuzana Střítecká.

Dodala, že podobné nákupní zóny na okrajích měst vylidňují centra a krachují kvůli nim místní podnikatelé. Nelíbí se jí také úpravy koryta řeky a zvýšení provozu v této lokalitě.

Využití plochy se skleníky rozděluje místní na dva tábory. „Obchodní centrum by bylo fajn. Hodně lidí by pak nemusel za nákupy do Brna," uvedl na facebookovém profilu Blanenského deníku Rovnost Radek Musil.

Jiným vadí, že ve městě bude další supermarket a petici podporují. „Také bych tam raději viděla park nebo odpočinkovou zónu," napsala Tereza Nováková.

Podle Střítecké zatím petici podepsalo přes sto lidí. Podpisy budou sbírat do konce května například v kavárně U vláčku nebo v blanenském kině. „Abychom vyhlásili referendum, musí petici podepsat deset procent lidí, kteří v Blansku mohou jít k volbám. V těch minulých to bylo asi šestnáct tisíc sedm set voličů, takže se bavíme o necelých sedmnácti stovkách podpisů," řekl tajemník blanenské radnice Josef Kupčík.

Aby bylo referendum platné, musí k němu přijít alespoň pětatřicet procent blanenských voličů. To znamená necelých šest tisíc lidí. Rozhodnutí v místním referendu je pro zástupce města závazné, pokud pro něj hlasuje více než polovina lidí, kteří k urnám přijdou. A zároveň se jedná alespoň o čtvrtinu oprávněných voličů z celkového počtu. Ne nákupnímu centru by tak muselo říct zhruba čtyři tisíce dvě stě místních. Před dvěma lety rozhodovali Blanenští v referendu o hotelu Dukla, který šel nakonec k zemi.

V minulosti už místní proti demolici skleníků jednu petici podepisovali. Neměla valnou odezvu. Teď je však město v úplně jiné pozici. S investorem má už totiž na pronájem a pozdější prodej pozemků podepsané smlouvy. „Referendum samozřejmě vypsat můžeme. Pokud však jeho výsledek stavbu nákupního centra zvrátí, bude to pro město velký malér. Porušení smluv by nás na pokutách stálo odhadem desítky milionů. V tuto chvíli to řeší naši právníci, zda je to riziko reálné, když už je všechno odsouhlasené a podepsané," řekl starosta Blanska Ivo Polák.

Majitelem zmíněných pozemků u řeky je město Blansko. Investorovi pronajme a následně prodá ve dvou etapách necelých třicet tisíc metrů čtverečních. Za tisíc korun metr.

Klíčovou podmínkou bylo vypořádání investora se zemědělci. Na pozemcích hospodaří Zera Rájec, která tam vlastní skleníky a budovy. „Se společností Zera jsme se na majetkovém vypořádání domluvili," řekl Zdeněk Přichystal, jednatel M. S. Blanenská.

Starosta Blanska Ivo Polák říká: Na pokutách jde o miliony

Blansko – Pokud dojde k referendu ohledně nákupní zóny na Poříčí a přes čtyři tisíce lidí jí řekne ne, má město zřejmě velký problém. „Petice je čerstvá informace. Řeší to naši právníci. Zjišťují, co to pro nás v tuto chvíli znamená a jak by se nás případné porušení smluv dotklo," řekl blanenský starosta Ivo Polák.

Je vypsání referenda kvůli stavbě nákupního centra na Poříčí reálné?

Ano, pokud autoři petice získají potřebný počet hlasů. Celý projekt ale už schválilo zastupitelstvo a mezi městem a investorem jsou podepsané smlouvy o pronájmu a pozdějším prodeji pozemků.

Jaké jsou pokuty za nedodržení smluv?

Celkem je to investice za téměř dvě stě milionů korun. Jenom projektová dokumentace je řádově za šestnáct osmnáct milionů. Tu bychom asi museli zaplatit. Investor má navíc smlouvy s obchodníky a ti všichni by nás mohli žalovat o ušlý zisk.

Dokážete odhadnout, o jakou částku by se jednalo?

Netroufám si to odhadnout, ale asi desítky milionů. Pro město by to znamenalo velkou finanční zátěž, která by ohrozila investice v dalších letech.

Organizátoři petice navrhují ve zmíněné lokalitě park a klidovou zónu.

Tomu nerozumím. Blansko není podle mě město betonu. Zeleně je tady dost, do lesa kousek. Pokud by projekt zkrachoval, má město další problém, protože část pozemků v této lokalitě není v jeho majetku. Investor se musel majetkově vyrovnat se zemědělci. A nejednalo se o malou částku.