Ta je věnována olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi, zakladateli tamního kostela. „Od první písemné zmínky o Blansku uplyne 880 let až příští rok, ale pamětní desku odhalíme už při listopadovém Vítání svatého Martina. Podařilo se nám totiž dojednat návštěvu olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, který by měl přijet v neděli patnáctého listopadu a sloužit slavnostní mši. A také požehnat pamětní desce jako připomínce svého dávného předchůdce na olomouckém stolci," uvedl Jiří Kučera, vedoucí kanceláře tajemníka blanenského městského úřadu.
První písemná zmínka o Blansku je zachycena již v Letopise Kanovníka vyšehradského, pokračovatele Kosmova. Vztahuje se k zajímavé události roku 1136, která tehdy měla celostátní dopad. „Mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem plál ostrý majetkový a politický spor o právo postavit v Blansku nový kostel," upřesnil Kučera.
Dodal, že spor rozsoudil ve prospěch biskupa až pražský kníže Soběslav a věc se rozhodně neřešila v rukavičkách. „Moravští Přemyslovci měli na Zdíka, jako oporu centrální moci pražského knížete na Moravě, spadeno. Pokusili se ho i unést. Neúspěšně. Šlo o to, zda i na Moravě bude mít hlavní slovo pražský kníže. Anebo si tu budou jednotlivá údělná knížata dělat, co chtějí, a rozštěpená Morava se pak snadno rozpadne a stane něčí kořistí. Třeba Uhrů," vysvětlil Kučera.
Poznamenal, že Zdík byl člověk evropského rozhledu, znal osobně nejvýznačnější muže své doby. Papeže, Bernarda z Clairvaix i císaře. Dvakrát jako diplomat navštívil Svatou zemi a často cestoval po území Svaté říše. Zemřel v roce 1150 a byl pohřben ve Strahovském klášteře v Praze.
