Člověk, který šel v pondělí kolem černohorské základní školy, žasl. Z budovy se ozývala dramatická hudba, před školou se pásl uvázaný kůň a všude lidé v historických kostýmech. Koho škola spolkla, ocitl se v časech středověku.

„Rozhodli jsme se strávit den ve středověku. Škola byla otevřená každému, nejen žákům a kantorům,“ vysvětlila učitelka Jana Kubelková, toho dne hraběnka z Černé Hory. V kostýmech se po škole procházeli jak děti, tak učitelé, paní uklízečky i kuchařky. V chodbách stály modely pevností a hradů, rytířské helmy, korunovační klenoty. Vše co vzniklo pod rukama školáků.

„Máme tu i výstavu starých řemesel. Hodně dětí od nás má rádo koně, takže donesly i podkovy,“ pokračovala hraběnka Kubelková a ustoupila na stranu. Chodbou totiž procházel sám Karel IV. i s družinou. Ve skutečnosti pan ředitel Vlastimil Šíbl mířil do ředitelny, své královské komnaty. Minul místnost Worda Exceliho, kde obvykle kantoři žáky zasvěcují do tajů počítačů. Dveře jednotlivých tříd zdobily erby. „Každá třída si vymyslela svůj erb. Něco, co je pro ni typické. Takže zde mají ve znaku bernardýna podle paní učitelky Bernardové. Támhle je zase vylisovaná kopřiva,“ ukázala k dalším dveřím Kubelková, kde sídlí svěřenci třídní učitelky Kopřivové.

Děti z prvního stupně strávily dopoledne v zámečku, kde se seznámily s gotickou hudbou a starodávnými hudebními nástroji. V tu dobu řádili v tělocvičně školy šermíři z kuřimské skupiny Štvanci. „Nejvíc se mi líbili rytíři, jak šermovali,“ byla po vystoupení nadšená Kristýna Vrbasová z šesté třídy. V rytířském převleku se s ostatními vydala na oběd.

Jídelna černohorské školy vypadala netradičně. Stoly tvořily tvar písmene U, stály na nich svíce a ubrousky. „Děti dostaly kuře a chléb a jedly tak jako ve středověku, rukama,“ podotkla Kubelková s tím, že ráno jako vstupenku do školy použily děti erb z perníku. U dveří stáli páťáci, halapartníci, kteří vpouštěli lid dovnitř. Před branou do středověku stanul i Jiří Bracek. „Nevím za co jdu, ale s kostýmem mi pomáhala mamka,“ řekl chlapec oděný do obleku z pytle. „Nejvíc se těším na hřiště, jak budeme hrát hry,“ dodal Jiřík. V pravé poledne si konečně s ostatními vyzkoušel střelbu z luku nebo kuše. Starší žáci se věnovali pletení košíků nebo vyšívání monogramů. „Zlatým hřebem byl rytíř na koni,“ zasnila se hraběnka Kubelková.