Ve středu lidé vzpomínali na minulý režim. Uplynulo pětačtyřicet let ode dne, kdy hranice Československa překročily tanky pěti armád a odstartovaly tak normalizaci. Vedení jednotlivých obcí na Blanensku však žádnou oficiální připomínku této události nepřipravila. To se některým lidem z Blanska nelíbí. Rádi by ve městě měli alespoň památník obětem komunismu. Toho se však hned tak nedočkají.

„Komunisté věznili sta tisíce lidí. Mnoho z nich to stálo život. Rok 1968 je smutný především tím, že jej někteří lidé zlehčují. Sám bych si přál, aby v Blansku stál památník obětem komunismu," podělil se o svůj názor v diskuzi na webových stránkách Blanenského deníku Rovnost například diskutující pod přezdívkou ???.

Vedení města však jeho prosbu v nejbližší době nevyslyší. „V tomto volebním období jsme o ničem podobném nejednali. A myslím, že ani dříve. Je to určitě zajímavý podnět k diskuzi, ale dosud prostě nikdo žádný vhodný podnět nepodal," konstatoval místostarosta Blanska Jiří Crha.

Zároveň si uvědomuje, že ve městě žije spousta lidí, kteří se s minulým režimem těžce vyrovnávají ještě po letech. „Není to pouze otázka na radnici, ale například na různé neziskové organizace, které mají s podobnými projekty zkušenosti. Museli bychom samozřejmě řešit i otázku umístění a nákladů," uvědomuje si Crha.

Veřejná sbírka

Podle zmíněného diskutujícího by však peníze nebyly problém. „Rozhodně netoužím po obrovském pomníku za miliony korun. Když může mít v Blansku něco podobného Karolína Meineke, tak by se snad peníze na kámen s pamětní deskou našly. Klidně bych na něco podobného sám přispěl," napsal ???.

Jeho nápad se zalíbil i dalšímu diskutujícímu, s přezdívkou vac. „S připomínkou v takovéto formě souhlasím. Ideálně by asi bylo uspořádat veřejnou sbírku mezi obyvateli města," navrhl.

Do srovnání s památníkem Karolíny Meineke se Crha pouštět nechtěl. „Je to především připomínka úplně jiného druhu. Vznikla jako uznání významu konkrétního člověka pro minulost města," řekl blanenský místostarosta.

Nad situací se zamyslela také ředitelka blanenského muzea Eva Nečasová. „Je pravda, že památníky postavené těsně po první i druhé světové válce stojí v drtivé většině obcí. Tehdejší obyvatelé v sobě cítili daleko větší vlastenectví. Problém s komunistickým režimem může být také v tom, že si lidé nechtějí připomínat něco, na co chtějí spíše zapomenout. Hodně z nich se z pochopitelných důvodů cítí provinile," naznačila.

K možnosti stavby navrhovaného pomníku se odmítl vyjádřit blanenský opoziční zastupitel za KSČM František Ladič. „O tématu takzvaných obětí komunismu nebudu s nikým diskutovat," odvětil stručně.

Blansko však není jediným městem, kde s památníkem nepočítají. „Naši obyvatelé přicházejí s různými náměty, ale tento zatím nezazněl. Osobně bych v tom problém neviděla. Mimo jiné proto, že máme dost rodáků, kteří si v minulosti kvůli svým postojům hodně vytrpěli, například páter Josef Valerián," připomněla místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.

Zájemci, kteří chtějí navštívit pomník obětem komunistického režimu, mají možnost v nedalekém Tišnově. „Pomník stojí v parku za kostelem od roku 1994. Kdo však byl jeho iniciátorem, už si nevzpomínají ani naši historici," sdělila Iva Valová z tišnovského odboru kultury a školství.