„Tak na jaře se vrhneme do základů. Do zimy to dostaneme pod střechu a Vánoce už oslavíme v novém.“ Jednotlivé kroky k vybudování svého domečku snů si musí mladé páry pořádně naplánovat. Ale ani to jim mnohdy nepomůže. Stavebních řemeslníků je na Blanensku nedostatek. A ani budoucnost nenabízí lepší vyhlídky.
„Zájem o vyučení poklesl. Dnes je totiž snadné dostat se na obory maturitní a tak každý touží po vzdělání,“ uvedl ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Blansku Pavel Čípek.
Zatímco život kolem plotny s bílou kuchařskou čepicí láká stále dost studentů, dávat cihlu k cihle se už většině nechce. Vyučit zedníkem se dnes na Blanensku můžou studenti jen na Středním odborném učilišti v Letovicích. Ale jejich počet na všechny rozestavené domy stejně nestačí.
„Určitě se k nám hlásí stále míň žáků, kteří mají zájem o učební obory. Třeba ve skupině zedníků je jich jen kolem deseti,“ přiblížila statutární zástupkyně školy Zdeňka Smejkalová. Méně přihlášek došlo na letovické učiliště také na obor truhlář. „V předchozích letech jsme otvírali až tři třídy. Teď naplníme jen jednu,“ postěžovala si Smejkalová.
Nedostatek řemeslníků dopadá jednak na odvážlivce, kteří se vrhli do stavby domu a jednak na stavební firmy, které těžce shání do svých řad zaměstnance. Své o tom ví například ředitel stavební firmy Universalbau GmbH Vladimír Křepela z Kunštátu na Moravě.
„Firmu jsme zakládali před šestnácti lety a už tehdy bylo našim zedníkům kolem čtyřiceti let. Teď bychom proto potřebovali mladou krev, ale o zedničinu už nemají dnešní mladí kluci zájem,“ zoufal si Křepela. Také podle něho kámen úrazu spočívá v malé atraktivitě stavebních prací pro mládež. „Nezájem studentů je v podstatě neřešitelný problém. Přitom by si klidně u nás mohli dělat praxi už při studiu,“ navrhl Křepela.
Potíže stavebním firmám způsobují také nevyučení, samostatně pracující řemeslníci, které si lidé najímají. Ti si totiž svoji práci nikam nevykazují, neodvádí z ní daně a tak podstatně snižují rozpočty staveb. Proto jim lidé dávají často přednost před stavebními firmami.
„Rodinný domek si stavíme v podstatě svépomocí. Ale na některé náročné práce si najímáme fuškaře. Těm dáme peníze na ruku, bez dokladu,“ vysvětlil muž z Blanenska, který si nepřál být jmenován. Redakce jeho jméno zná.
Ani s těmito řemeslníky však problémy nekončí. Na práci neposkytují záruku a tak někdy průběh stavby zkomplikují. „Řemeslníci jdou sehnat špatně a tak jsme jim často vydáni na milost, když nevíme, jestli vůbec přijdou a jak kvalitní práci odvedou. Ale stejně je to pro nás schůdnější varianta, než zaplatit velké peníze firmám,“ dodal muž.
Oproti tomu Vladimír Křepela si myslí, že bez stavebních firem lidé moc neušetří. „Takový řemeslník může na rozdíl od firmy nepříjemně překvapit svojí hodinovou mzdou,“ prohlásil Křepela.