Novák chová v Josefově ovce. „Jedna z nich před půldruhým měsícem porodila beránka. Bohužel jej nepřijala, jak se v přírodě občas stane. Za takových okolností by jej téměř jistě čekala smrt. Proto jsme se rozhodli jej ujmout a pokusit se jej vypiplat. Docela se nám to daří, i když vyhráno ještě zdaleka nemáme," uvědomuje si muž, který žije na Blanensku.
V nejbližších dnech se chce pokusit beránka, kterému říká Pája, vrátit zpět mezi savce jeho druhu. „Snad se to podaří. Jinak bych musel sehnat někoho, komu by se plemenný beran na chov hodil. Dříve nebo později k tomu stejně dojde. Jednoho berana už totiž mám. A dva v jednom stádě se dlouhodobě nesnesou," ví Novák.
O tom, že mu Pája dělá po většinu dne společnost, vědí například také zákazníci jeho prodejny kol. „Brávám jej pravidelně s sebou. Stejně jako o polední pauze na oběd. Někomu to může připadat jako můj rozmar, ale důvody jsou jiné. Jakmile jsem si totiž získal Pájovu důvěru, nemůže zůstat sám. Nutně vyžaduje společnost, jinak se trápí," vysvětluje muž.
Od svých vrstevníků ve volné přírodě se Pája na první pohled liší. Má totiž pleny. „Bez nich by to nešlo, nechával by za sebou nepořádek. Rád ale okusuje všechno, co kolem sebe vidí. Nábytek, časopisy a další drobnosti. Zpočátku jsme jej krmili především speciálním sunarem. Postupně musíme přejít na trávu. A daří se, už rád ochutnává třeba pampelišky," usmívá se Novák.
Ten zdůrazňuje, že hlavní podíl na dosavadních úspěších mláděte má jeho přítelkyně. „Pája každé dvě a půl hodiny musí dostat pít, i v noci. I o to se stará ona, vstává k němu. Hodně nám pomáhají naši přátelé. Nedávno jsme například byli na pár dní v Itálii a oni se o něj postarali. A velké štěstí mám i na známého veterináře," oceňuje starostlivý chovatel.
close
zoom_in
