Přípravná třída je mezistupeň mezi hrou a učením. „Je určená dětem nezpůsobilým jít do základní školy, které by ale v mateřské škole stagnovaly,“ vysvětlila ředitelka blanenské pedagogicko-psychologické poradny Eva Kovářová.

Konečné rozhodnutí závisí na rodičích. „Ti pro dítě v případě odkladu volí buď hru, nebo povinnost,“ shrnula psycholožka vyškovské poradny Naďa Čermáková.

Od rodičů z Vyškovska ale žádný požadavek na přípravku nezaznamenala. „Vůbec netuší, že něco takového existuje, chybí jim informace, protože na školách se o tom nemluví,“ prohlásila Čermáková.

Právě školy diskutují zřízení přípravek s krajem. „Nemám podnět ani od pedagogů ani od rodičů, že mají o něco podobného zájem,“ poukázal ředitel vyškovské Základní školy Purkyňova Luděk Höfer.

Obě expertky se ale shodly v tom, že třídy potřebné jsou. „Kdyby mě ředitelé požádali o spolupráci s přípravkami, určitě budu pro,“ doplnila Čermáková.

V případě osvěty je zájem o přípravky obrovský. „Přibrali jsme asistenta. Jedna učitelka by tolik dětí, kolik se nám jich nyní hlásí, nezvládla,“ podotkla ředitelka Základní školy Salmova v Blansku Eva Kadrmasová.

Nulté ročníky, přípravky
• Na Blanensku fungují dvě přípravné třídy – v Blansku a v Adamově, na Vyškovsku žádná.
• V Blansku mají ve třídě asi 18 dětí ročně, v Adamově 12.
• Představitelé škol potvrzují, že zájem rodičů se zvyšuje.
• O tom, zda dítě do přípravky nastoupí, rozhodují testy, které vyhodnotí psychologové z pedagogicko-psychologických poraden.
• Přípravky loni navštěvovalo 4569 žáků z celé České republiky, což je nejvíc za poslední čtyři roky.
• V Jihomoravském kraji šlo o 436 dětí.

Autobusové nádraží Zvonařka.
Kraj hrozí pokutami, odbory jsou se stávkou spokojené

ADÉLA JELÍNKOVÁ