Jakou cestu jste na post ředitele knihovny v Blansku urazil?
Studoval jsem filozofickou fakultu na Masarykově univerzitě a pak jsme dělal učitelské povolání dlouhých dvacet let. Prošel jsem všemi typy škol, byl kantorem i v řídící funkci. Najednou se objevila tato možnost. Octnul jsem se na křižovatce a rozhodoval se, jestli zůstanu u původního povolání nebo se vydám jinou cestou.

Byl jste jeden z dvanácti uchazečů a výběrové řízení jste vyhrál…
Byl to docela souboj. Chtěl jsem to zkusit a dopadlo to, jak to dopadlo. Zajímavé je, že ředitelé knihovny v Blansku byli právě učitelé.

Jak hodnotíte fungování blanenské knihovny?
Pořádají se tu zajímavé výstavy, koná se tu také spousta akcí. Nejde jen o půjčování knih, ale také o kulturní či výchovně vzdělávací činnost. Podle mě je knihovna jedna z nejlepších kulturních institucí, které v Blansku fungují. Je dobře vedená a má více než stoletou tradici. Přišel jsem někam, kde se dá na něčem stavět. Dají se tu vychytávat třešinky na dortu.

Třešničky na dortu? A jaké chystáte?
Doufám, že se mi podaří v lednu přestěhovat oddělení cizojazyčné literatury, které sídlí na ulici K. J. Mašky, do hlavní budovy. Toto oddělení je zastrčené a ne každý o něm ví. Studium cizích jazyků je přitom důležité. Dále uvažuji o zavedení nápojového automatu. Ten tu chybí. Gró těch akcí by mělo nastoupit v září. Do té doby si zvyknu na nové prostředí a ohmatám si je. Pak bych chtěl zavést kurzy tvůrčího psaní. Ty by mohly vyústit v literární soutěž. Dále uvažuji o zavedení projektu, který má pracovní název Blanenská univerzita nejen pro seniory.

Můžete tuto univerzitu přiblížit?
Jde o cyklus přednášek pro všechny zájemce a bude ukončen nejspíš formou certifikátu. Jednotlivé přednášky by neměly přesáhnout jednu hodinu, aby stále poutaly pozornost a lidé se něco dozvěděli. Víc ale neprozradím, překvapení bude víc…

Myslíte, že má kniha v době internetu budoucnost?
Pokud se dnes řeší, že literatura přestane existovat, to je trochu pláč nad rozlitým mlékem. Kniha s sebou nese další rozměr. Kontakt s knihou znamená kontakt s uměleckou tvorbou, také ilustrací. Nemám strach o to, jestli literatura přežije v době internetu.

Co rád čtete?
S knížkama žiju už hodně dlouho. Když jsem byl jako dítě nemocný, četl jsem si vždycky Káju Maříka. Měli jsme doma všechny díly, které jsem přečetl asi desetkrát. V pozdějším věku jsem měl rád knížky od Eduarda Štorcha. Jednička u mě byl Josef Škvorecký a také rád čtu Ludmilu Vaňkovou. Napsala spoustu historických knížek zajímavou formou. Ne všichni historikové s touto spisovatelkou ale souhlasí.